Kdy praskne třetí bublina?zdroj: pixabay.com

KOMENTÁŘ: Kdy praskne třetí bublina?

Po internetové bublině v roce 2000, která už v našem století zasáhla čtvrtinu světa, praskla v roce 2008 bublina hypoteční, jež postihla celou planetu. Stále víc ekonomických expertů, zejména amerických ale upozorňuje na blížící se krach globálního finančního systému. A že je současná situace nestandardní, o tom není pochyb. Potvrzují to záporné úrokové sazby centrálních bank i bonitních státních dluhopisů.

Pokud by se svět skutečně zotavil z ekonomického kolapsu v roce 2008 a procházel obdobím hospodářského růstu, měly by být úrokové sazby pozitivní, inflace odpovídající růstu, ceny komodit vysoké. Děje se však pravý opak.

Centrální banky ve snaze rozhýbat ekonomický růst tisknou další a další peníze, které pak levně prodávají komerčním finančním domům v naději, že levné peníze budou ponoukat investory k roztáčení soukolí ekonomiky. Negativním důsledkem této snahy mimo jiné je, že investoři ve snaze uplatnit své zdroje hledají příležitosti i v oblastech s vysokou mírou rizika. Výsledkem je pravděpodobnost, že řada úvěrů nebude nikdy splacena.

Konečně i Česká národní banka varovala tuzemské banky před uvolněností při poskytování hypoték. Levné peníze produkují nízké úrokové sazby, na něž dosáhnou i lidé s nižšími příjmy. V době konjunktury a vysoké zaměstnanosti je to v pořádku, ale co se stane, až se vrátí recese?

Stejnou otázku si položil i manažer ČSOB Asset Managementu Radim Kotrouš, který negativní úrokové sazby centrálních bank považuje za extrémní řešení a velmi drsnou medicínu na léčení slabé ekonomiky v časech ekonomického stresu: „Co budou centrální banky dělat, když přijde skutečná recese?“ ptá se.

Není pochyb, že za krátkodobé působení injekcí likvidity svět v dlouhodobém horizontu zaplatí znehodnocením měn, úspor a penzí. Otázkou současnosti podle renomovaných ekonomů není zda, ale kdy se to stane.

Rudolf Marek

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *