Zlaté časy jsou však pryč. Období, kdy privilegované stavební spořitelny nabízely 4,5% úrok s roční podporou státu ve výši 4500 Kč, jsou pryč. Ještě v roce 2007 měly tyto spořitelny přes pět milionů klientů, na konci letošního června necelých 3,7 milionu. Nejdřív zmizeli ti, kteří si stavebním spořením nahrazovali ještě neexistující důchodové pilíře, nakonec ti, kdo využívali stavebko jako dobře zhodnocený spořicí účet.
Čím si získat klienty?
Úroky kolem nejistého jednoho procenta? Vázáním vkladu na šest let? Povinností prostavět úspory? Vysokou úrokovou sazbou poskytovaného úvěru? Vysokým vstupním poplatkem? Nebo poplatky za vedení účtu? Hlavním tahákem tak zůstává už jen státní podpora, která ročně dělá až dva tisíce korun, pokud klient pošle spořitelně alespoň dvacet tisíc.
Ale. Poplatky za vedení účtu spolknou skoro jednu roční státní podporu. Do druhé se zakousne poplatek za zřízení účtu. A výsledek? Klient během šesti let do spořitelny pošle 144 tisíc korun. Po odečtení poplatků a daní dostane 13 až 14 tisíc navíc. Roční zisk 1,6 %. Terno. Zvlášť když střadatel nemůže se svými penězi naložit tak, jak právě potřebuje.
Úrokové sazby hypoték jsou dnes poloviční než překlenovací úvěry stavebních spořitelen. A tak lidé, kteří umějí počítat, nejenže si přestávají brát překlenovací úvěry, ale snaží se i využívat nabídky bank na refinancování stavebka hypotékou. Jenže stavební spořitelny se zoufale brání a ve smlouvách dělají z klientů své poddané. Až na výjimky většinou neumožňují předčasné splacení překlenovacího úvěru.
Zbývají jen koupelny
Hlavním polem působnosti pro stavební spořitelny zůstávají úvěry na rekonstrukci bydlení. Přestavba koupelny, nová fasáda nebo střecha. Půjčka na ně bývá nižší než možná hypotéka, ale zase moc vysoká pro spotřebitelský úvěr, protože úroky u bank a nebankovních firem u těchto půjček bývají dvojnásobné než ve stavební spořitelně. A hlavně: ve stavební spořitelně úvěr na rekonstrukci nemusíte jistit zástavou nemovitosti. Banka má totiž vaše naspořené peníze.
Další díru do kýlu stavebních spořitelen udělal nový občanský zákoník. Nezletilí donedávna tvořili skoro pětinu klientů. Samozřejmě, že fiktivně, protože na jejich účtech výhodně spořili rodiče. Pokud ale dnes chtějí jejich zákonní zástupci s našetřenými penězi nakládat, potřebují souhlas soudu. A ten dostanou, jen když jednoznačně doloží, že peníze využijí ve prospěch dítěte. Kdo si na stavebku dítěte spořil, aby si pořídil plastová okna, má většinou smůlu.
Co s tím mohou spořitelny udělat?
Asociace stavebních spořitelen lobuje jak na ministerstvu spravedlnosti (kvůli spoření dětí), tak na ministerstvu financí (kvůli státní podpoře a všem ostatnímu). Rovněž je aktivní ve Sněmovně, kde se prý rodí novela zákona o stavebním spoření. Také nelze spustit webovou stránku, kde by vás různé kalkulačky nepřesvědčovaly o výhodnosti stavebního spoření, jako by jiné možnosti půjčit si peníze neexistovaly. Úrok sice vysoký, ale fixní. Jako by to byla výhoda.
„Úrokové sazby nemohou klesat věčně,“ modlí se předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vladimír Staňura v inzerátech. Má pravdu. Klesat nemusejí, ale mohou zůstat nízké. Za první čtvrtletí si lidé u stavebních spořitelen ještě půjčili skoro 9 miliard korun. Spoléhat na konzervativnost Čechů ale nepůjde donekonečna. Čtvrtinový úbytek nových klientů to jen potvrzuje.
