Má cenu číst průzkumy o stavu financí českých rodin, když každý tvrdí něco jiného?

Názor

Co víc vypovídá o tuzemské realitě? „Na 93 procent Čechů snadno zvládá pokrýt základní výdaje“, nebo „Pětina českých domácností žije od výplaty k výplatě“? Uvedené novinové titulky od sebe dělí jen pár dnů, přesto jsou diametrálně odlišné. První se opírá o průzkum Poštovní spořitelny, druhý o průzkum Wüstenrotu. Ale jak je to s finanční kondicí Čechů opravdu?

Třetina ze 70 procent domácností, které vytváří finanční rezervu, ukládá měsíčně pouze několik stokorun. Foto: Redakce

Je 20 procent moc, nebo málo? Je necelá polovina dobrý výsledek, nebo není? Bez toho, že byste si odpověděli na obě otázky, nemá význam, abyste se snažili přijít na to, co vám to vlastně ta média servírují. A takových otázek si budete muset zodpovědět víc.

V listopadu 2011 vyšlo v průzkumu CVVM, že příjem 91 procent českých domácností umožňuje pokrýt jejich základní životní potřeby. Průzkum Poštovní spořitelny z letošního května hlásí, že 93 procent obyvatel země snadno zvládá pokrýt základní výdaje. To vypadá docela dobře, že?

Současně ale v jiném průzkumu skupiny Wüstenrot vyšlo, že 19 procent domácností hospodaří „od výplaty k výplatě“. Podle stejného zdroje si současně více než 70 procent domácností vytváří finanční rezervu. Ovšem třetina z nich ukládá měsíčně pouze několik stokorun. Když k tomu přidáme údaj Poštovní spořitelny, že „pravidelnou dovolenou si může dovolit v metropoli více než třetina lidí a v obcích do tisíce obyvatel necelá pětina“, výsledný obrázek již tak pěkně nevypadá.

O tom, že s úsporami to nebude tak horké, svědčí i průzkum z loňského listopadu, jehož výsledky zveřejnila Česká bankovní asociace. Podle něj by téměř pětině Čechů v případě výpadku příjmů vydržely úspory pouze na měsíc, další pětině pak na tři měsíce. Obecně se však doporučuje mít v rezervě šest měsíčních platů. Pro 40 procent obyvatel je však něco takového zjevně jen zbožným přáním. Přitom podle údajů ING Bank ze září 2015 měl průměrný Čech naspořeno 120 tisíc a bez příjmu by tak vydržel téměř čtyři měsíce…

Průzkumy jsou v každém případě zajímavé – už proto, aby člověk zjistil, jak je na tom v porovnání s ostatními. Otázkou ale je, nakolik jim lze věřit, když se mezi sebou natolik liší.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Devět z deseti rodičů dává dětem kapesné. Nejčastěji kolem pěti stovek měsíčně

Průzkum
Typické české dítě jako kapesné od svých rodičů dostává kolem 500 Kč měsíčně, rodiče mu je vyplácí pravidelně každý měsíc a nejčastěji v hotovosti. Vyplývá to z marketingového výzkumu, který si na téma rodinné finance u výzkumné agentury Kantar zadala Equa bank. Oceňujeme, že banka šetření neprezentuje jako „reprezentativní průzkum“, což při pěti stech respondentů činí řada jiných firem.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru