Příjmy státního rozpočtu se na konci dubna meziročně zvýšily o 5,2 procenta (+30,8 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 7,7 procenta (+21,6 mld. Kč) a to i přesto, že se snížil výnos daně z neočekávaných zisků (-3,8 mld. Kč). Zvýšil se výběr pojistného o 7,2 procenta (+17,5 mld. Kč). Na straně druhé příjmy krátily prostředky z Evropské unie o -7,1 miliardy korun (-15,3 %).
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %, +5,1 mld. Kč) meziročně pozitivně ovlivnil růst mezd a platů a také vliv daňových změn účinných od roku 2024, mezi které patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů, zrušení nebo omezení vybraných slev na dani.
Vliv dubnového vyrovnání daní se u části poplatníků promítl do daně z příjmů právnických osob (+5,8 %, +2,6 mld. Kč) a do daně z příjmů fyzických osob (+2,1 mld. Kč). Na inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +10,2 mld. Kč) pozitivně působí růst nominálních výdajů domácností.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +2,6 mld. Kč) meziročně zvýšil vyšší výběr spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků, což je zapříčiněno navyšováním sazeb spotřební daně v rámci čtyřletého plánu.
S tím souvisí předzásobení produkty, stejný princip je i u lihu. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní meziročně vzrostly. Dopady konsolidačního balíčku na rozpočet sice působí příznivě, ale tento efekt není prozatím dostatečný.
Celkové výdaje se meziročně zvýšily o 3,8 miliardy korun (+0,5 %). Běžné výdaje činily 15, miliardy korun (+2,2 %), financování vzdělávání se vyšplhalo na 9,4 miliardy korun, sociální transfery na 8,8 miliardy, obsluha státního dluhu na 5,3 miliardy, kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby na 2,3 miliardy a odvody do rozpočtu Evropské unie na 2,2 miliardy korun.
Na druhé straně běžné výdaje snížilo ukončení státních dotací na vysoké ceny energií (-10 mld. Kč). Na investice bylo vydáno o -11,4 miliardy korun méně. Ze sociálních dávek (+2,9 %, +8,8 mld. Kč) se nejvíce zvýšilo financování důchodů (+1,4 %, +3,4 mld. Kč), příspěvku na péči (+2,9 mld. Kč) nebo příspěvku na bydlení (+0,8 mld. Kč).
Snížil se rodičovský příspěvek (-0,6 mld. Kč). Obsluha státního dluhu se vyšplhala na 28 miliard korun (+23,3 %, +5,3 mld. Kč). Nejvíce se snížily běžné transfery podnikatelům (-19,5 %, -6,5 mld. Kč), což souviselo s ukončením kompenzací za dodávku elektřiny a plynu.
V prvních měsících roku byly nízké kapitálové výdaje státu, které dosáhly objemu 43,6 miliardy korun (-20,8 %, -11,4 mld. Kč). Tlaky na veřejné finance, které souvisejí s vyššími výdaji na obranu, mohou zapříčinit dražší obsluhu státního dluhu, která už nyní tvoří nezanedbatelnou část výdajů státního rozpočtu. V reformních krocích, které povedou k ozdravení veřejných financí, je vhodné pokračovat.
I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je třeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné. Zda bude dodržen plánovaný deficit, je komplikované předvídat.
Autorka je analytička Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
