Krádeži nemovitosti může zabránit třeba i půjčka od rodičů

Ukrást lze nejen auto nebo cennosti, ale i dům nebo byt. Podvodníkovi stačí změnit zápis v katastru, který je jediným dokladem o vlastnictví nemovitosti. Následné soudní spory o vrácení původnímu vlastníkovi mohou trvat i několik let a nemusí být úspěšné. Účinnou ochranou je sledování změn v katastru, ale například i účelové zatížení nemovitosti – typicky zástavním právem. Stačí tak i obyčejná půjčka v rámci rodiny.
Ukrást lze nejen auto nebo cennosti, ale i dům nebo byt. Podvodníkovi stačí změnit zápis v katastru, který je jediným dokladem o vlastnictví nemovitosti. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V naší praxi jsme se setkali již s několika pokusy o krádež nemovitosti, kdy se podvodník snaží na katastru převést vlastnické právo k nemovitosti (pozemku či domu – pozn. aut.), kterou přitom vůbec nevlastnil.

Krádež zpravidla probíhá tak, že podvodník se vydává za majitele nemovitosti, kterou prodává. Například tak padělá podpis na kupní smlouvě a prokáže se ztraceným občanským průkazem skutečného majitele.

Inkasuje tak hned prostředky z prodeje nemovitosti, nebo vlastnictví převede na firmu účelově založenou v některém z daňových rájů.

Stačí obejít jednoduchý kontrolní mechanismus katastrálního úřadu, který stávajícímu vlastníkovi zasílá informaci o chystané změně – ten má dvacet dní na to změně zabránit.

To se však zloději snaží úspěšně obejít například tím, že katastrální úřad v předstihu požádají o změnu korespondenční adresy. Pravý majitel nemovitosti se tak o změně nedozví včas.

Účinnou ochranou je aktivní sledování změn v katastru, zajištění si placené služby sledování změn v katastru, ale i účelové zatížení nemovitosti – typicky zástavním právem. Kladení překážek podvodníky odradí. Pokud je na nemovitosti zřízeno zástavní právo, tak katastr kontaktuje kromě majitele i věřitele.

Nemusí tak jít ani o hypotéku, postačí třeba půjčka v rámci rodiny. Nejbezpečnější je ale z pohledu právní ochrany majetku umístit majetek pod obchodní společnost a nenavázat více nemovitostí na jednu osobu.

Následné soudní spory o vrácení nemovitosti původnímu vlastníkovi totiž mohou trvat i několik let. Přitom po tuto dobu nemovitost užívá zpravidla ten, kdo je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník.

Podvodníci se navíc snaží nemovitost rychle převést na třetí osobu, protože ten, kdo ji koupí v dobré víře, že není kradená, již pravděpodobně majitelem zůstane. Nového vlastníka takto chrání zákon. Navíc podvodníci často operace provádějí přes společnosti, které jsou v době soudního sporu už jen prázdnými schránkami. Původní majitel nemá pak ani na kom nárokovat škodu.

Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 35
Sdílet článek