S velkým odstupem druzí jsou Poláci, kteří v Česku v roce 2017 utratili při svém pobytu 263,6 milionu eur. Na třetím místě se umisťují Francouzi, kteří tu nechali 215,1 milionu eur. Následují Maďaři (176,4 miliony eur), Rakušané (169,7), Slováci (156,9) a Španělé (145,7).
V zemích Evropské unie Češi při svých pobytech roku 2017 utratili celkem 2,17 miliardy eur. První příčku v tomto ukazateli obsazují opět Němci, kteří při zahraničních pobytech na území EU utratili roku 2017 celkem 49,47 miliardy eur. Druzí jsou s odstupem Francouzi. Ti na území EU s výjimkou své vlastní domoviny realizovali výdaje čítající 15,61 miliardy eur. Následují Nizozemci s 11 miliardami eur, Rakušané (7,16 miliardy eur), Španělé (7,08), Dánové (6,34), Finové (5,81), Italové (5,57) a Poláci (5,04).
Údaje Eurostatu nezahrnují výsledky Velké Británie, která však s největší pravděpodobností ke konci letošního října Evropskou unii opustí.
Výše výdajů při zahraničních pobytech pochopitelné odráží v prvé řadě lidnatost a ekonomickou výkonnost (hrubý domácí produkt na obyvatele) dané země. Roli ale hraje také popularita turismu jako taková a možnosti turistiky ve vlastní zemi.
Například v Nizozemsku jsou tyto možnosti omezenější než třeba ve Španělsku či Itálii, což jsou mnohem rozlehlejší země disponující jak přímořskými letovisky, tak vysokými pohořími, vhodnými pro letní i zimní turistiku.
To z podstatné části pomáhá vysvětlit, proč jsou výdaje méně početných Nizozemců na území EU zhruba dvojnásobné oproti výdajům Italů a citelně vyšší než útraty Španělů. Je také zřejmé, že roli hraje nejen dlouhodobá ekonomická výkonnost, ale také momentální stav ekonomiky, který je ve Španělsku a zejména v Itálii horší než například opět v Nizozemsku nebo Dánsku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
