Během třicetidenní lhůty, kterou má katastr na převedení nemovitosti, se ozval další věřitel, jehož prodávající při podpisu zprostředkovatelské smlouvy úmyslně zatajil – a sice nebankovní „specialista na konsolidaci závazků“, který měl odkoupit jakousi pohledávku od prestižní tuzemské spořitelny. Tento věřitel se na poslední chvíli obrátil na soud, který předběžným opatřením převod nemovitosti zablokoval. Rodina Kadlíkových se tak najednou octila bez bytu, ale i bez většiny peněz z kupní ceny.
„Nákup bytu jsme financovali hypotečním úvěrem, na který nám navíc rodiče ručili svým domem. Hrozilo tedy nejen, že přijdeme o peníze, ale v podstatě i o dvě nemovitosti. Byla to skutečně zoufalá situace. Realitní společnost se naštěstí k věci postavila slušně a pomohla situaci vyřešit,“ říká Kadlík.
Když kupujete nemovitost, na které není žádná zástava či jiné věcné břemeno, je postup poměrně jednoduchý. Kupní smlouva je obvykle nastavena tak, že prodávající obdrží peníze až poté, co bude nemovitost v katastru přepsána na kupujícího. Mezitím jsou finanční prostředky v takzvané úschově – advokátní, notářské, bankovní či u realitní kanceláře.
Jiný je ale postup, pokud na nemovitosti vázne zástavní právo. „V praxi je to velmi časté a často bývá vypořádáno až právě v momentě prodeje,“ říká Lukáš Štrajt, vedoucí právního oddělení společnosti M&M Reality, která Kadlíkovým zprostředkovala nákup bytu a dodává: „Část z kupní ceny jde přímo zástavnímu věřiteli na úhradu pohledávky a pouze to, co zbyde, doputuje k prodávajícímu. Až ve chvíli, kdy věřitel své peníze dostane, dojde k odstranění zástavního práva z listu vlastnictví a nemovitost může být v katastru převedena na kupujícího.“
Štrajt upozorňuje, že vždy záleží na podmínkách úvěrující banky, za jakých podmínek schválí čerpání finančních prostředků: „Kupní smlouva zahrnovala požadavek ze strany úvěrující banky zohlednit dluhy prodávajícího. V tomto případě úvěrující banka vyžadovala vypořádání zástavy na listu vlastnictví, tedy vyplacení pohledávky, přičemž by poté došlo k odstranění zápisu zástavy a zákazu zcizení.“
To, co se pro pana Kadlíka a jeho rodinu mohlo stát noční můrou, nakonec dobře dopadlo díky nadstandardnímu přístupu realitní kanceláře. Její právníci začali vyjednávat s novým věřitelem a prodávajícím o vyrovnání dluhu, aby mohlo být předběžné opaření staženo.
Ukázalo se ale, že prodávající nejenže nedokáže své závazky uhradit, ale že kromě prodávaného bytu nemá ani žádný další majetek. Vedení realitky proto rozhodlo, že firma převezme dluhy prodávajícího, který jí je bude následně bezúročně splácet v malých měsíčních splátkách, tak aby věřitel okamžitě dostal své peníze, stáhl předběžné opatření na katastru a rodina pana Kadlíka neskončila před Vánocemi na ulici.
Škoda, že M&M Reality podobně nadstandardním způsobem nepřistupovala v minulosti k dalším svým klientům. Například letos v květnu jsme psali o rodině Ježíškových, kteří rovněž přišli o domov, a na krku jim zůstala hypotéka. Loni koupili od realitní kanceláře za dva miliony korun rodinný domek a brzy nato jim uvnitř zplesnivěl tak, že se v něm nedá bydlet. Vlastníkem, tedy prodávajícím domku, byla firma patřící do holdingu M&M Reality, která se zabývá vykupováním nemovitostí. Realitka tedy nebyla jen zprostředkovatel, jako v případě rodiny pana Kadlíka.
