Nejpostiženější je centrum Prahy, kde dříve plných 95 % turistů tvořili cizinci. Kvůli jejich absenci zde hrozí ekonomický kolaps mnoha firem, který by vedl k degradaci celého centra Prahy. Podle odhadů spolku by zde mohlo přijít o práci 60 % lidí pracujících v hotelnictví a 40 % v obchodech a službách souvisejících s turisty.
V takovém případě by stát přišel v příštích dvanácti měsících o přibližně dvě miliardy korun jen kvůli nižším odvodům zaměstnanců a vyplácení podpor v nezaměstnanosti, o celkových negativních dopadech do ekonomiky ani nemluvě. A to jsou čísla pouze za centrum Prahy. Odhadované dopady do ekonomiky jsou založeny na hrubých odhadech a zjednodušujících předpokladech na základě dostupných dat a nezahrnují multiplikační efekt ve veřejných financích, upozorňuje spolek.
„Zdaleka to ale není jen o provozovatelích hotelů, restaurací či maloobchodů, samozřejmě ti všichni jsou biti obrovským poklesem tržeb, ale především všichni tito provozovatelé mají své zaměstnance a dodavatele,“ říká David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví VŠE a člen výboru spolku Centrum žije.
Spolek nyní i s dalšími ekonomickými a právními experty poradenských společností Cushman & Wakefield, Grant Thornton a Havel & Partners pracuje na analýzách a návrzích, jak efektivně provozovatelům pomoci ze strany státu a města tak, aby opatření zbytečně nezatížila státní rozpočet.
Mezi regiony nejpostiženější ztrátou zahraničního turismu patří nejen Praha, ale i například Karlovy Vary nebo Český Krumlov. Praha je na tom ale zdaleka nejhůře, počet hostů zde doposud klesl i o více než 70 %. Turisté přitom v Praze utratí každý rok desítky miliard korun, z toho podstatnou část v centru. Přidaná hodnota cestovního ruchu v Praze činila v roce 2018 celkem 46 miliard korun, což je 35 % v rámci celé České republiky.
Absenci turistů pociťují nejen provozovatelé působící v centru města, ale značnou měrou dopadne negativně na celou českou ekonomiku. Bez vhodných opatření se odhaduje celkový negativní dopad výpadku turismu v centru Prahy do ekonomiky země na 150 až 200 miliard korun (za období do roku 2024, kdy se předpokládá návrat maloobchodu, hotelnictví a pohostinství do stavu před koronavirem).
Také horské oblasti, které jsou na cestovním ruchu často ekonomicky závislé, pociťují výpadek turistů v letošním jarním období a v počátku letního. Naplňuje se tak analytická studie z letošního května, ve které společnost Economic Impact predikovala až 50% propad příjmů českého turismu.
Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 988 tisíc. „To znamená, že meziročně došlo k enormnímu propadu o 82,9 procenta. Počet zahraničních hostů se snížil na 127 tisíc, což představuje meziroční pokles o astronomických 95,7 procenta,“ sdělil portálu FAEI.cz hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Úbytek turistů je možné pozorovat na mnoha exponovaných místech v Praze. Na letišti v Praze v červnu 2020 dosáhl počet pohybů pouhých 15 procent hodnot za stejné období loňského roku. „Odhadujeme, že více než 65 % zahraničních turistů využívá k cestě do Prahy právě leteckou dopravu,“ doplňuje David Mazáček.
V květnu 2020 přepravilo pražské metro méně než polovinu cestujících v porovnání se situací před rokem a i na tomto drastickém propadu se značnou měrou podepsal úbytek turistů.
Na základě odhadů a analytických podkladů spolek předpokládá, že pokud nenastane druhá vlna koronaviru, zásadnější návrat turistů zpět nastane až v létě roku 2021. Celý segment by se tak dle jejich předpokladů mohl vrátit do svého původního stavu z roku 2019 na přelomu let 2023-2024.
