Platné zákony stanovují, že informace o totožnosti stíhané osoby nesmějí v současnosti zveřejňovat orgány činné v trestním řízení. Předseda ústavně-právního výboru sněmovny a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček (ANO) ale přišel s návrhem na výrazné rozšíření.
Podle něj by jména nesměl zveřejňovat nikdo, tedy ani média. Tento zákaz by přestal platit v okamžiku, kdy by daná osoba byla obžalována. S návrhem se mimo jiné ztotožnil i momentální ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Je jasné, co má tento podnět vyřešit. Politikům se nelíbí, když se na veřejnost dostávají jména z takzvaných živých spisů, tedy ještě při vyšetřování trestných činů. Opakovaně je to rozčiluje – zvláště když jde o případy spojené s politiky.
Jenže v konečném důsledku je to významný zásah do svobody slova, ovlivnilo by to třeba informování o takových velkých kauzách, jako je aktuální úplatkářská aféra v pražské nemocnici Motol.
Poslaneckou iniciativu přesně pojmenoval Oldřich Kužílek, spoluautor platného zákona o svobodném přístupu k informacím: „Jde o další nepříliš chytrý pokus čelit únikům informací, které se však mají řešit na jiném poli,“ citovaly ho Novinky.
A také poradil, jak by měl stát postupovat, pokud chce šíření informací z nějakých důvodů zamezit. Měl by to dělat u zdroje, tedy z míst, odkud citlivé údaje unikají, ovšem nikoli u médií. Jenže mnozí politici si rádi práci usnadňují, a tak střílejí po všem okolo, i když terč minou.
