Cena elektřiny proto meziměsíčně i meziročně skokově vzrostla a s ní i inflace. Do inflace se rovněž propsaly změny ceníků zboží a služeb, s nimiž firmy přišly na začátku roku. To byl ostatně jeden z důvodů, proč bylo obtížné lednovou inflaci vůbec odhadovat.
Ceny v lednu poskočily o šest procent, a to především v důsledku započtení cen elektřiny bez úsporného tarifu. Elektřina tak z pohledu statistiků zdražila z měsíce na měsíc o téměř 140 procent. Ale nahoru nešly pouze ceny této energie. Výrazně více si lidé musejí připlatit i za další služby spojené s bydlením.
Meziroční inflace se z předchozích 15,8 procenta skokově zvýšila na 17,5 procenta. Téměř o čtvrtinu více než loni stojí v průměru potraviny, o více než 24 procenta vzrostly i celkové náklady na bydlení.
Znamená to, že se ČR ani v úvodu roku ještě vysoké inflace nezbavila, a proto lze počítat i s dalším snižováním kupní síly obyvatel.
Další měsíce už nicméně přinesou poměrně svižný pokles inflace, který zajistí především vyšší loňský srovnávací základ. Návrat k cílovým dvěma procentům však bude ještě dlouhý. Jsou zde ovšem i další důvody, proč by cenový růst měl zpomalovat, respektive některé ceny i klesat.
Tím prvním je nepochybně výrazné zlevnění námořní dopravy, díky níž sem proudí spotřební zboží z Asie.
První pozitivní signály jsou vidět u elektřiny a plynu, ale jejich pozitivní dopad na inflaci bude zatím spíše marginální. Inflaci by nicméně měly pomoci zpomalovat i ceny bytů i silná koruna zlevňující dovážené zboží.
V neposlední řadě by měla konečně zafungovat i slabá poptávka, kterou každý měsíc potvrzuje vývoj maloobchodních tržeb. Pokles zájmu spotřebitelů by měl ještě zvýšit tlak na pokles marží.
Česká národní banka očekávala, že se inflace v lednu zvýšila na 17,6 procenta, takže z pohledu naplňování prognózy může být zatím velmi spokojená. Vzhledem k aplikovanému přístupu centrální banky lze očekávat stabilitu sazeb ještě po řadu dalších měsíců.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
