Lenka, která se svěřila se svým příběhem Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz), prodělala v posledních letech tři operace vaječníků. První problémy se objevily v 17 letech, kdy náhle pocítila velkou bolest v podbřišku – a o dvě hodiny později už ležela na operačním sále.
„Lékaři mi našli na vaječníku cystu 10 krát 15 centimetrů, kterou mi museli urgentně laparoskopicky odstranit,“ říká Lenka. Zanedlouho se ale cysta začala na vaječníku opět tvořit, a tak po roce podstoupila Lenka laparoskopii znovu, tentokrát už plánovaně.
O další rok později ji čekala další laparoskopie, protože se cysta objevila zase. „Aby nerostla pořád dokola, potřebovali mi lékaři přišít vaječník k břišní stěně,“ vysvětlila mladá studentka. Jenže tento zákrok přináší riziko, může ohrozit vajíčka.
„Proto mi gynekoložka navrhla, abych si je nechala zamrazit,“ vzpomíná Lenka. Tato metoda umožňuje uchovat ženská vajíčka, případně i mužské spermie, pro jejich budoucí využití. Lenka na návrh gynekoložky kývla a na konci srpna začala s hormonální stimulací pro úspěšný odběr vajíček.
„První stimulační injekci mi pomohla aplikovat máma a dalších deset dní už jsem si injekci zvládla aplikovat sama. Pak jsem se podrobila krátké narkóze, při níž se lékařům podařilo odebrat devět zdravých vajíček,“ popisuje Lenka.
Nezhoubné nádory
Lenka posléze podstoupí operaci vaječníku, která má zamezit opakovanému vzniku cysty. Pro vaječník to bude náročný zákrok, ale Lenka se o svá vajíčka nemusí bát, protože jich má devět zamrazených.
„Přála bych si mít v budoucnu dvě děti. Na reprodukční klinice se na mě ostatní klientky dívaly překvapeně, protože jsem byla výrazně mladší než ony. Ženy by se ale měly o svoji plodnost starat předem, aby se zbytečně nepřipravily o možnost mít děti,“ říká studentka.
„Jsem ráda, že díky mé zkušenosti se moje kamarádky o svoji plodnost teď více zajímají, ale uvítala bych vstřícnější přístup zdravotních pojišťoven, které prozatím tento zákrok nehradí,“ dodává mladá žena.
Podle Miloše Černého, vedoucího lékaře centra asistované reprodukce kliniky Gennet, trpěla dvacetiletá Lenka dermoidními cystami, což jsou nezhoubné nádory, které se ale obvykle postupně zvětšují a mohou tlačit na okolní orgány a způsobovat chronickou bolest.
Mohou také způsobit torzi (přetočení – pozn. aut.) vaječníku nebo prasknout a zavinit peritonitidu (akutní zánět) „Vzniká pak náhlá příhoda břišní, kdy stav vyžaduje akutní operační řešení,“ dodal Černý.
„Po opakovaných operacích na vaječnících počty vajíček klesají a hladina anti-Müllerian hormonu se významně snižuje. Nebylo tomu jinak ani v případě naší pacientky, kdy byla jeho hodnota několikanásobně nižší, než tomu u žen ve 20 letech věku bývá,“ řekl Černý.
První „dítě ze zkumavky“
Poznamenal, že pacienta proto podstoupila jeden cyklus mrazení vajíček, při němž specialisté získali devět zralých oocytů vhodných k dlouhodobému u chování. Začátkem listopadu přitom uplynulo 43 let od chvíle, kdy se v tehdejším Československu narodilo první „dítě ze zkumavky“.
Stalo se tak 4. listopadu 1982 zásluhou týmu vedeného profesorem Ladislavem Pilkou, tehdejším přednostou Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu. Jeho práce znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok.
Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v České republice přibližně pět tisíc dětí ročně – tedy přibližně 5 procent všech narozených dětí.
„Profesor Pilka byl vizionář, který dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy a víry, že to půjde i tady, bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ řekl Marcel Štelcl, vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis a člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.
Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v podmínkách, které by dnes připomínaly spíše improvizaci, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence.
„AI se v laboratořích už objevuje, ale zatím spíše ve fázi testování. Do běžné praxe bez kontroly člověkem se ještě dlouho nedostane. Přesto představuje velký krok vpřed,“ poznamenal doktor Štelcl.
Česká republika si i více než čtyři desetiletí od prvního úspěchu profesora Pilky drží místo mezi světovou špičkou. „Asistovaná reprodukce dnes dokáže pomoci i tam, kde by to dříve nebylo možné,“ řekl Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.
„Zázraky, které profesor Pilka před čtyřiceti lety začal, pokračují dál – jen v modernější podobě,“ dodal Machač.
