Navíc Rosněfť spoluvlastní společnost spravující ropovod TAL, kterým z italského přístavu Terst teče ropa do Německa, Rakouska a Česka (a který v případě Česka má zcela nahradit dodávky Družbou, ale až za nějaký čas, pozn. aut.).
Sankcionováním pouze Lukoilu tak Ukrajina docílila toho, že dodávky ropy jsou kráceny jen Maďarsku a Slovensku, protože ostatní zmíněné země ruskou ropu od Lukoilu nemají. Pokud by Ukrajina sankcionovala i Kremlem přímo ovládanou Rosněfť, která má k Putinovi blíž než Lukoil, ohrozila by dodávky Německu a Česku, resp. českým rafinériím ve vlastnictví Polska.
Selektivní přístup Ukrajiny k sankcionování ruské ropy – to, že sankcionuje pouze ruskou ropu Lukoilu, a ne tu Rosněfti – tedy signalizuje, že jde primárně o její snahu nikoli vytrestat Putina, ale vyvinout tlak na Maďarsko a Slovensko, ať se odstřihávají od ruské ropy či neblokují dodávky zbraní Kyjevu.
Maďarsko a Slovensko nyní proto zveličují riziko propuknutí palivové krize u sebe doma, aby přiměly Brusel co nejdříve vyvinout tlak na Kyjev, aby ten dal Lukoilu do Ruska jasné záruky, že jeho ropa opět může přes Ukrajinu putovat (a nebude například zabavena).
Budapešť a Bratislava předpokládají, že Brusel u nich doma žádnou závažnou palivovou krizi rozpoutat nechce. Že je místo toho opravdu „jen“ chce zmáčknout, aby neblokovaly unijní proukrajinská opatření. Je to tedy kdo s koho; zda „cukne“ dříve – Brusel, nebo Budapešť.
Celá situace fakticky Rusko moc nepoškozuje, alespoň zatím. Státní Rosněfť, jak víme, dále ropu Družbou přes Ukrajinu přepravuje. Kyjevské sankce se týkají jen Lukoilu, s nímž si sám Kreml v uplynulé době zjevně vyřizoval účty (třeba jeho předseda představenstva zemřel na pád z nemocničního okna).
Pokud jako první „cukne“ Budapešť, vítězem celé situace bude hlavně Chorvatsko. Přes jeho území by proudilo více ropy, prakticky monopolní cestou, tedy za monopolní ceny. Záhřeb prý nyní v Bruselu houževnatě lobbuje, aby třeba i ruská ropa Lukoilu (až dorazí z ruských přístavů na chorvatské pobřeží, do Omišalje) šla do Maďarska a na Slovensko přes chorvatské území.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
