Letní sezóna láká zloděje, kritické jsou víkendy. A pátek

Pětina lidí se obává, že by se mohla stát obětí bytových zlodějů. Bohužel každému šestému Čechovi se to už přihodilo a téměř dvě třetiny lidí mají ve svém okolí přátele či známé, kteří zažili vykradení domácnosti. Průzkumu agentury IPSOS potvrzují i statistiky bezpečnostní agentury Securitas. Včetně toho, že letní sezóna znamená nárůst počtu incidentů.
Pravděpodobnost, že kriminalisté vypátrají a chytí zloděje, který se vloupal do domácnosti, není nijak vysoká. Dopaden je v průměru asi jeden zloděj ze čtyř. Foto: Pixabay

Agenturní Centrála nouzových služeb (CNS) eviduje ve třech letních měsících (červen-srpen) v průměru o 21 procent výjezdů více než v jiných měsících. Loňský červenec a srpen s průměrným počtem 2 783 výjezdů dokonce předčily i oslavy konce roku (údaje se týkají zejména rodinných domů a drobných provozoven).

Důvody letního nárůstu incidentů jsou různé. „Hlavní příčinou naší zvýšené pohotovosti je, že v letních měsících mění lidé své zvyky, často cestují a zaběhnutý režim ve střežených objektech se tak naruší,“ vysvětluje Michal Špelina, ředitel Centrály nouzových služeb Securitas.

Dalším důvodem je počasí. Horké dny a tropické noci, typické pro červenec a srpen, nutí obyvatele domů a bytů otvírat okna, což vede k dalším poplachům a vyššímu počtu výjezdů zásahových vozidel.

Častým důvodem vloupání do nemovitostí jsou také veřejně přístupné údaje od majitelů na sociálních sítích. „Rozhodně není výjimkou, že se celé rodiny předem chlubí, kam, kdy a na jak dlouho pojedou. Z dovolené pak obvykle na sociální sítě umísťují postřehy a fotografie, takže zloději mají stálou možnost sledovat, zda se majitelé předčasně nevrátili,“ uvádí ke každoročnímu problému mnoha domácností produktový manažer Slavia pojišťovny Václav Geletič.

PSALI JSME:
U okna jim nocoval cizí muž, teď je chrání kamera

Víkendové „ostré výjezdy“

Přestože v celkovém počtu výjezdů bezpečnostních agentur jednoznačně vedou pracovní dny, po odečtení planých poplachů už bilance tak jednoznačná není. Zatímco ve všední dny se jejich pracovníci běžně setkávají s tzv. planými výjezdy (nejčastěji kvůli chybě uživatele bezpečnostního systému), o víkendu roste podíl „ostrých výjezdů“.

Zloději totiž často využívají nepřítomnosti obyvatel nebo pracovníků střežených objektů. Specificky vychází z dat CNS pátek. „Poslední pracovní den evidujeme oproti jiným dnům v týdnu nejvíce výjezdů na tísňová tlačítka – tedy nejvíce přepadení,“ potvrzuje Špelina.

Zloději kradou jak v prázdných bytech, tak i za přítomnosti obyvatel. „Pro zloděje je samozřejmě jednodušší, když v bytě či domě obyvatelé nejsou. Jsou ale stále drzejší, a protože díky jemným a tichým metodám jako je bumping překonají nezabezpečené dveře za pár sekund, kradou i za přítomnosti obyvatel,“ upozorňuje Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení firmy Next.

PSALI JSME:
Spíte, a po bytě vám chodí zloděj

Jeden ze čtyř

Při vloupáních do bytů a domů se už několik let objevuje nový fenomén. Zloději se stále více – kromě tradičních artiklů, jako je hotovost, šperky, doklady nebo klíčky od auta – zaměřují také data. A stále lukrativnějším lupem se stávají notebooky, tablety nebo smartphony, ale i externí disky. Často totiž obsahují informace, které lupič může zpeněžit nebo jinak zneužít.

Pravděpodobnost, že kriminalisté vypátrají a chytí zloděje, který se vloupal do domácnosti, není nijak vysoká. Dopaden je v průměru asi jeden zloděj ze čtyř. Objasněnost u vloupání do chat a chalup je činí přibližně 22 % registrovaných trestných činů. U bytů je toto číslo srovnatelné, ale u rodinných domů je objasněnost dokonce pod 20 procenty.

Podle policie rok od roku roste průměrná výše škod při vloupání do bytů či domů – loni dosáhla už na 64 tisíc korun. Náhrady škod z vloupání proto patří mezi nejčastěji řešené pojistné události. Například Poštovní spořitelna v jednom svém průzkumu uvedla, že z celkových škod, které jsou klientům proplaceny, tvoří krádeže až 18 procent. Častější jsou už jen „vodovodní“ škody.

PSALI JSME:
Letní prázdniny lákají zloděje. Kradou i data

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou

Nobelovu cenu za ekonomii má po včerejšku 84 lidí, stále živých či již zemřelých. Počet žen mezi nimi se rozrůstá z jedné na dvě. V příštích letech jich zřejmě bude dále přibývat.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak na dluhy? Ať si je lidé odpracují, míní Češi

Průzkum
Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit aspoň 40 procent dluhu, aby jim mohl být zbytek odpuštěn. Pomoc ze strany státu by měli dostat jen ti, kteří se do dluhové pasti dostali kvůli dlouhodobé nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Ostatní by si měli své závazky odpracovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru