Pokud by k takovému navýšení došlo i letos, deficit za letošní rok se stále vejde do původního zákonného limitu, tedy 252 miliard korun. Tento limit byl ale v důsledku povodní ještě o dalších 30 miliard korun navýšen.
Vláda tak nyní stále disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun. Celkový rozsah povodňových škod ještě není známý, podle ministerstva financí ale zcela jistě přesáhnou hodnotu 40 miliard korun.
Necelých dvacet miliard by měly pokrýt pojišťovny. Zatím není známo, jak se o pokrytí škod podělí stát s kraji a obcemi, případně s fondy EU.
Vládě by se podle všeho mělo podařit zakončit letošní hospodaření se schodkem, který bude až o nižší desítky miliard nižší než zákonný limit 282 miliard korun.
Vládě se letos daří meziročně navyšovat výběr daní, o takřka šest procent, a to zejména díky nízkému, ale přece jen růstu ekonomiky při přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti, dále díky letos do praxe uvedenému konsolidačnímu balíčku či díky pokračování uplatňování mimořádných daní a odvodů, souvisejících s nedávnou inflační a energetickou krizí.
Přes růst mandatorních výdajů, zejména starobních důchodů a nákladů obsluhy dluhu, je růst výdajů oproti loňsku zanedbatelný, méně než jednoprocentní.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
