Od vypuknutí pandemie covid-19 v únoru 2020 jde o masivní vzestup vkladů obyvatel – přes 404 miliardy korun, z toho od začátku letošního roku sto čtyřicet miliard korun. Není to přitom způsobeno pouze čerpáním úvěrů, které rostou zhruba polovičním tempem nežli vklady.
Svoji roli sehrála i nízká nezaměstnanost, transfery obyvatelstvu ze státního rozpočtu a také efekt daňového balíčku, snižující efektivní zdanění zaměstnanců.
Naopak firemní vklady v korunách i cizí měně dosáhly ke konci dubna téměř 1,234 bilionu korun a meziměsíčně tak stagnovaly. Naopak v případě firemních úvěrů registrujeme nepatrný meziměsíční nárůst na necelých 1,142 bilionu korun.
Kladné podnikové saldo, které se poprvé za existenci novodobé ČR objevilo loni v červenci, tak opět mírně kleslo z rekordních 107,4 miliardy v únoru a březnových 98,3 miliardy na 91,9 miliardy korun ke konci dubna.
Zajímavé je, že celý meziroční nárůst vkladů připadá na soukromé podniky pod domácí kontrolou, firmy vlastněné zahraničními subjekty nemají tendenci depozita v českém bankovním systému hromadit.
Podle bankovní statistiky ČNB rovněž poklesl podíl nevýkonných podnikových úvěrů. Sice jen o jednu desetinu procentního bodu na 4,3 procenta, ale připusťme, že nikdo podobný vývoj neočekával, počítalo se naopak spíše s postupným nárůstem a vlnou insolvencí.
Dosavadní statistiky naznačují, že vývoj je vysoce nerovnoměrný jak mezi obory, tak i uvnitř těch, které byly uzávěrami postiženy nejvíce. Jakkoli je to překvapivé, tak meziměsíční zůstatky na vkladových účtech stouply i v ubytovacích službách (z 5,739 miliardy na 6, 098 miliardy korun).
Ve stravování a pohostinství byl zůstatek s 11,818 miliardami Kč paradoxně dokonce nejvyšší za celou „covidovou éru“. V tomto případě však dochází i k nárůstu úvěrů do oboru stravování, které meziměsíčně stouply o jeden a tři čtvrtě miliardy na 12,048 miliardy korun.
Z těchto srovnání vychází překvapivá odolnost například živnostníků, kteří jako celek mají vůči bankovnímu sektoru již tradičně aktivní saldo, jež ovšem za dobu pandemie narostlo o 30,7 miliardy korun, a to téměř výhradně díky vysoké tvorbě depozit, která stoupla za tu dobu o 31,6 miliardy na 178,5 miliardy korun.
Autor je hlavní poradce České bankovní asociace
(Redakčně upraveno)
tak je třeba jim pustit žilou,že??? třeba podpořit hospody a hlavně důchodce,,,….
Češi mají nasysleno opravdu hodně. Je potřeba zdražit chleba na 100 kč,benzín a naftu na 50 kč/L,zvýšit daně z výplaty….Aspoň se dřív zaplatí státní dluh a v bankách ubude peněz co tam leží nevyužité.Navíc jsou to banky většinou zahraniční a tak z těch peněz žijí vesele většinou Němci.My tady jen utahujeme opasky,jezdíme ve starých autech a prostě šetříme na každém kroku.
Ale jaci jsou to lidé??? Asi ti co jsou zvýhodňovani dlouhá léta. Jsou to vesměs státní úředníci z programu Antikovid. A zbytek dře nouzi z bídou!!!
Neměl by si z toho vzít příklad stát? To jak rozhazuje stát všemožně peníze je trestuhodné. Malý stát, jednokomorový parlament, maximálně třetina úředníků, stop financování nesmyslných neziskovek a ano to půjde. Utratit lze jen to co vydělám a ještě musí něco zbýt na horší časy. Kdyby na stát nastoupil exekutor jako na normální lidi, tak bychom se nikdy nedostali tam, kde jsme.