Ilustrační fotozdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Lidé splachují do záchodů všechno možné. Ucpávají se tím kanalizace

Jednorázové ubrousky, pleny, tampóny, kondomy nebo smotky do uší ucpávají kanalizační stoky. Pravidelné zásahy na jejich zprůchodnění přijdou, podle velikosti obce či města, ročně na desítky až stovky tisíc korun. Nežádoucí předměty také způsobují vyšší opotřebení oběžných kol čerpadel, která je pak potřeba častěji měnit. Čerpadla také kvůli tomu mají vyšší spotřebu elektřiny. Tyto náklady provozovatelé započítávají do stočného.

Nezodpovědné používání kanalizace trápí její provozovatele po celém světě, Česko nevyjímaje. Například podle údajů poradenské společnosti EY se v západní Evropě každých 100 kilometrů potrubí ucpe 40 krát za rok. Kromě jednorázových ubrousků, tampónů a dalších hygienických potřeb za to můžou i odpady z kuchyňských drtičů a tuky a oleje, jež lidé běžně vylévají do odpadu. Žádná z uvedených věcí se tam přitom vůbec nemá dostat.

JEDNORÁZOVÉ UBROUSKY A TUKOVCE

Podle tuzemských vodohospodářů jsou přitom nejčastější příčinou ucpávání čerpadel v kanalizačních potrubích obyčejné jednorázové ubrousky. „Rozkládají se velmi pomalu. Studie provedená v kalifornské čistírně odpadních vod ukázala, že běžný toaletní papír se rozpustí přibližně za minutu, zatímco vlhčený ubrousek označený jako splachovatelný se nerozpustí ani po 24 hodinách,“ vysvětluje Barbora Mirková, senior konzultant oddělení podnikového poradenství EY v ČR.

Tuky, oleje a vosky, které se hromadí v potrubí, na sebe zase nabalují další odpad, čímž vznikají takzvané tukovce. „Na tukovce narážíme nejen v kanalizaci, ale i na přítocích na čistírny odpadních vod. Způsobují provozní obtíže při čištění a problémy s vláknitým bytněním a pěněním aktivovaného kalu,“ vysvětluje Bohdan Soukup, technický a provozní ředitel společnosti Veolia. „Máme mnoho negativních zkušeností s nadměrným vypouštěním tuků do kanalizace nad rámec limitu kanalizačního řádu – dokumentu, který vypouštění do kanalizace reguluje. Osvěta, namátková kontrola rizikových producentů i následné odstraňování následků tvoří podstatnou část naší každodenní praxe,“ říká Jan Šauer, vedoucí útvaru technické a technologické podpory společnosti ČEVAK.

UCPANÉ POTRUBÍ

„Za dvouhodinový zásah si společnosti nabízející čištění kanalizace účtují kolem 5 000 korun. Ve stotisícovém krajském městě se tak mohou náklady na zprůchodnění kanalizací pohybovat v řádu statisíců korun za rok. To je přibližně půl až jedno procento z ceny stočného,“ konstatuje Antonín Raizl, výkonný ředitel společnosti EY pro sektor vodního a odpadového hospodářství. V menších obcích s 5 000 obyvateli pak podle analýzy EY za odstraňování závad vodárna či sama obec každoročně vydá desetitisíce korun.

Částky za vyčištění ucpaného potrubí však můžou dosáhnout i desítek milionů korun. Například ve Velké Británii nedávno odstranili z kanalizace 10tunový nános tuků dlouhý 40 metrů, který způsobil zhroucení stoky. Výdaje na jeho odstranění dosáhly 400 tisíc liber (13 mil. Kč).

Na ucpávání potrubí se ovšem podílí i kuchyňský odpad, který projde kuchyňským drtičem, nebo zbytky jídla splachované do WC. Málo lidí podle zkušeností kanalizačních společností také ví, že k ucpávání potrubí přispívá i kávová sedlina, takzvaný lógr.

„Kávová sedlina ucpává potrubí v domovních rozvodech, to často lidé nevědí,“ vysvětluje Lubomír Fiedler, výrobně-technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí. Vyčištění domovní přípojky si přitom hradí obyvatelé domu sami a stát je může až šest tisíc korun.

Co do kanalizace nepatří:

  • Hygienické potřeby, kromě toaletního papíru,
  • Tuky a oleje,
  • Odpady prošlé kuchyňským drtičem,
  • Kuchyňský odpad obecně,
  • Barvy, ředidla, lepidla a další chemické látky.
    (Kompletní seznam zakázaných předmětů a látek najdete zde).

(red)

PSALI JSME:

ANALÝZA: Modrá úsporám, ani „Dešťovka“ sucho neodvrátí
Hrozba nedostatku vody je reálná. Co musí stát udělat?
Na zalévání a splachování dešťovou vodou stát přispěje desetitisíci korun. Ale ne všem
Cena vody v Česku patří k evropskému průměru, vodou přesto výrazně šetříme

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *