Ve Spojených státech roste i přes vysokou zaměstnanost zadlužení obyvatelstva podporovaného tradicí plastových úvěrových kartiček. Výše zadlužení už se blíží metě, po níž před osmi lety následoval kolaps. „Přešlo to v toxickou závislost a ztrátu veškerých zábran,“ konstatuje William White.

Dluhová past

A má pravdu, když říká, že se americká centrální banka ve snaze vybruslit z důsledků kvantitativního uvolňování dostala do velmi složité situace. „Je to dluhová past. Situace je tak špatná, že pro ni neexistuje žádné správné řešení. Pokud zvedne úrokové sazby, bude to zlé. Pokud je nezvedne, celou situaci to jen umocní,“ míní White.

A skutečně. Zdražit úvěry americkým korporacím by mohlo vést k růstu nezaměstnanosti, k outsourcování výroby a služeb, růstu cen a rovněž k rychlejšímu nahrazování lidí roboty, možná i k omezení investic. Ponechat levné peníze dál na trhu je ovšem také smrtelné, neboť dluhová bublina se stále nafukuje. A v institucionální dluhopisové podobě i při záporných sazbách!

Asijské bubliny

Ekonomický stimul z tištění peněz a nulových úrokových sazeb, který po pádu Lehman Brothers rozjely velké centrální banky, se přelil do Asie a na rozvojové trhy. Tam podle Whitea nafoukl dluhové bubliny a způsobil silný nárůst dolarových půjček, které při volném toku kapitálu nebylo možné nijak kontrolovat.

To je další z důvodů, proč americká centrální banka váhá. Původně slíbila zvýšení úrokové sazby v červnu, teď hovoří o letních měsících.