Slabá byla loni v Česku nejen výroba zmrzliny, ale i s ní úzce související vlastní konzumace. Ta podle čísel Euromonitoru klesla v důsledku nepříznivého počasí v červnu a v červenci a samozřejmě kvůli obecně slabším prodejům v roce pandemických uzavírek a omezení. Ty poznamenaly zejména prodeje nebalených kornoutkových zmrzlin, ať už točených či kopečkových.
Do značné míry si však Češi nemožnost koupit si zmrzlinu v příslušné provozovně, „zmrzlinárně“, cukrárně nebo kavárně vynahradili nákupem kelímkové, balené zmrzliny nebo mražených dezertů pro domácí spotřebu.
Prodeje pro domácí konzumaci ani prodeje „u okénka“ však propad spotřeby nevykompenzovaly. Prodejům zmrzliny znatelně uškodil také odliv turistů z českých měst. Proto se citelně propadla i produkce zmrzliny.
Prodejům zmrzliny se v ČR do příchodu pandemie dařilo díky řadu let trvající ekonomické prosperitě a růstu mezd. Češi v době před úderem koronaviru stále zřetelněji vyhledávali prémiové zmrzlinářské výrobky.
Cena průmyslově vyráběné ovocné zmrzliny přitom těsně před pandemií vyskočila na svůj historický rekord, když se poprvé soustavněji pohybovala měsíc co měsíc nad úrovní 200 korun za jeden litr.
Zatímco průměrná maloobchodní cena polárkového dortu se v uplynulých devíti letech prakticky neměnila, a pohybuje se v úzkém pásmu kolem 35 korun, průměrná maloobchodní cena zmrzliny od roku 2012 vzrostla až takřka o dvacet procent. I to svědčí o tom, že Češi vyhledávají prémiové zmrzliny a jsou ochotni si za ně připlatit.
Po odeznění pandemické situace lze očekávat návrat výroby i poptávky po zmrzlině v ČR na předpandemickou úroveň, případně jen mírně pod ní. Míra nezaměstnanosti v ČR totiž během pandemie prakticky nevzrostla a spotřebitelská nálada se rychle vrací do normálu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
