Hlavním důvodem pro zpřísnění maďarské měnové politiky je přetrvávající inflace, která v dubnu vzrostla na pět procent, kde setrvala také v květnu. To je přitom výrazně nad čtyřprocentní horní hranou tolerančního pásma tamní centrální banky, což se i odrazilo v nárůstu inflačních očekávání. Rizika se přitom nyní navíc koncentrují v proinflačním směru.
K rozhodnutí o vyšších sazbách jistě přispěl i nad očekávání dobrý výkon maďarské ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí, jenž vzrostl mezičtvrtletně o výrazná dvě procenta, a také optimistický výhled pro další čtvrtletí. Ten přitom souvisí i s oživením globální ekonomiky a mezinárodního obchodu. Maďarsko zároveň patří mezi země s nejvyšším podílem proočkované populace v Evropě.
Pro třetí čtvrtletí tak již maďarská centrální banka očekává obnovení předkrizové úrovně agregátní produkce a za celý letošní rok by podle ní měl hrubý domácí produkt (HDP) vzrůst o 6,2 procenta, což je více než původně čekala. Oproti prognóze z března zvýšila centrální banka také svůj výhled inflace, jejíž průměrnou hodnotu očekává v letošním roce ve výši 4,1 procenta.
Podle vyjádření maďarské centrální banky dnešní zvýšení úrokových sazeb odstartuje cyklus zvyšujících se úrokových sazeb v zájmu zajištění cenové stability a ukotvenosti inflačních očekávání. Její guvernér Matolcsy uvedl, že ke zvyšování sazeb může docházet s měsíční frekvencí, když budou průběžně vyhodnocována nově zveřejněná data. Maďarský forint po tomto jestřábím prohlášení výrazně posílil k 351 HUF/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
