Martin Kovář: Kdy jindy dělat reformy než teď? Snad nebudou hořet auta i v českých ulicích

Rozhovor
Kdy jindy udělat reformy než teď? Petr Fiala není Emmanuelem Macronem. Ten za čtyři roky končí, hotovo, vymalováno. „Fiala takto svobodný není, má-li myslet nejen na svoji politickou budoucnost, ale také na budoucnost své strany. Hrana mezi neúspěchem a úspěchem je tenká,“ říká v rozhovoru profesor historie Martin Kovář.
„Petr Fiala není Emmanuelem Macronem. Ten za čtyři roky končí, hotovo, vymalováno. Fiala takto svobodný není, má-li myslet nejen na svoji politickou budoucnost, ale také na budoucnost své strany,“ říká v rozhovoru Martin Kovář. Foto: BH Securities

Čínský prezident Si Ťin-pching se se setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusko se musí na schůzkách cítit hodně potupeně, když Si Ťin-pching jednoznačně hraje hlavní roli. Konflikt mezi Západem a Ruskem hraje Číně do karet, nyní může na situaci hodně vydělat. Možná, že taky dlouhodobě uvažuje o tom, jak se postaví k Tchaj-wanu. Co myslíš, že se nakonec dohodlo, nebo nedohodlo, protože zprávy jsou hodně mlhavé?

Předně to nikdo neví. Takřka všechny komentáře říkají, že Putin byl tím slabším článkem. Ale čínský prezident za ním na druhé straně přijel, přehráli diplomatické divadlo, pozval ho do Číny na reciproční návštěvu a přinejmenším ukázal, že Rusko není ani v náznaku tak izolované, jak vypadá. Dneska jsou jediné dvě supervelmoci, Spojené státy a Čína.

Rusko tuto hru už dávno nehraje. Takže tady si nemělo v čem pohoršit. Vývoj války ho totiž činí do jisté míry závislým na spojencích nebo partnerech, kteří Rusko neostrakizují. A tím Čína je. Si Ťin-pching evidentně Putinovi neslíbil nic, co by stálo za palcový titulek, ale neponížil ho. Rusku se nyní vyplatí hrát i podřízenou a ponižující roli. Zkrátka nemá na výběr.
Uvážíme-li s jak mizernými kartami dnes Vladimir Putin hraje, tak zatím o čínské partnerství nepřišel. Spolupráce bude pokračovat, ale bude se hrát podle čínských not. Ale pro Rusko je to alespoň nějaká satisfakce. Čína si uvědomuje, že Rusko nejsou Spojené státy, není to superhráč, ale taky není zanedbatelným partnerem.
Možnost nakupovat ruské suroviny za pěkné ceny je pro Čínu nesmírně důležitá. Ze schůzky vyšlo, že dokud nebude v čínském zájmu, aby válka rychle skončila, tak z pohledu Moskvy skončit nemusí. Čína asi z toho zpočátku nebyla nadšená, ale nakonec si našla způsob, jak ze situace profitovat.

PSALI JSME:
Si Ťin-pching v Moskvě Putinovi do náruče úplně nepadl

Ano, to je ekonomika, ale co se událo politicky?
Pokud jde o diplomacii, tak nepochybně týmy brilantních čínských analytiků od 24. února loňského roku nedělají nic jiného, než sestavují modely, jak by svět reagoval na případný útok na Tchaj-wan. Myslím si, že pokud byly nějaké horké hlavy v Pekingu, tak nyní se lehce ochladily.
Jsou-li USA schopné tak důrazně podporovat Ukrajinu proti Rusku, tak si nedělám moc velké iluze o tom, že by nechali Tchaj-wan padnout. A jestli je čínské vedení možné něčím charakterizovat, pak je to dlouhodobým, strategickým uvažováním a neukvapeností.
Globální velké elity totiž uvažují v úplně odlišných časových horizontech, než u nás v Evropě, kde nejsme schopni dohlédnout za jedno volební období. Nenapadá mě, co by Čína mohla získat, kdyby dnes spustili a eskalovali tchaj-wanskou otázku. Dohoda určitě potvrdila, že Čína je silnější než Rusko, ale že se Rusko nemusí bát, že by je Číňani hodili přes palubu. Zkrátka jim vyhovuje mít Rusko v této pozici a získat si z toho svoje.

PSALI JSME:
Čína chce nakupovat extrémně zlevněnou ruskou ropu do svých strategických rezerv

Co říkáš na Indii? Zdá se, že stojí trošku opodál, ale spíše na straně Ruska.
Podle statistiky je nyní nejlidnatější zemí světa. Všichni psali, že 21. století bude střetem Američanů s Číňany. Tyto proklamace moc nemám rád. Myslím si, že potenciál Indie, teď se bavíme o dlouhých časových řadách, je větší než potenciál čínský. Ale nevím, jak moc rychlý může ten indický nástup být.
Honosí se přízviskem největší demokracie světa. A když Čech sleduje indickou politiku, tak si říká, že demokracie může mít různé podoby. Ono je taky obtížné to řídit. Když se podíváme na tu směs klanů a jazyků, to přece musí být šílené pokoušet se to řídit, nebo alespoň vytvářet dojem, že to někdo řídí.
Indové jsou si vědomi své rostoucí ekonomické síly, vždyť je to také jaderná mocnost. Dlouho to vypadalo, že jsou zastíněni Čínou, ale to není pravda. Je to zcela suverénní stát, který má své představy o budoucnosti i politice. Proto je patrné, že situaci vyhodnotili tak, že primárně z ekonomických důvodů není nutné Rusko ostrakizovat.
Vidíme to v hlasování OSN, kdy se Indie velmi často zdrží. To má samozřejmě pro Moskvu vypovídací hodnotu. Indové se bez skrupulí, bez ohledu na morální standardy a na nějaký vyšší princip mravní rozhodli, že ekonomicky by bylo nerozumné jít proti Rusku. Kdyby takovou politiku dělal nějaký malý stát, tak se mu všichni budou vysmívat, ale Indie je veliká a má velkou sílu.

PSALI JSME:
Nejlidnatější země světa mají ekonomické problémy

A co Afrika? Evropská unie do ní už investovala tolik peněz a významně pomohla v řadě oblastí, ale nakonec jde Afrika za Ruskem, které jí v zásadě nikdy s ničím nepomohlo. Není to plivnutí do tváře celé rozvojové pomoci?
Rusko a Čína jsou dnes nejaktivnějšími hráči v Africe. Čínské a ruské peníze taky hrají svoji roli, o tom není sporu. Ale ještě navíc, což je neměřitelným, ale důležitým faktorem vzhledem ke koloniální minulosti evropských států, se afričtí lídři vůči Evropě dívají prizmatem: I kdybyste zaplatili sebevíce, tak je to jen malá splátka koloniálních hrůz, které jste způsobili.
Koukejte sypat a platit a nečekejte od nás moc velkého vděku, protože to je to nejmenší, co můžete dělat. Tato mentalita a toto uvažování jsou ve vztahu k Evropě velmi efektivní. Afričtí lídři, ať už to pojmenovávají jakkoliv, se touto politikou řídí. Čínští a ruští přátelé je zkrátka nekolonizovali. A tím to končí.

PSALI JSME:
90 let od dobrodružné cesty Jiřího Hanuše napříč Saharou

Česká vláda působí tak, že než přijdou další volby, je nutné provést nepopulární reformy. Určitě jsou třeba. Jakmile se však představuje jeden návrh za druhým, tak je také cítit poměrně značný odpor. Jak myslíš, že to dopadne? Myslíš, že má vláda zatnout zuby, udělat to, a pak doufat, že to před volbami vyžehlí?
Petr Fiala není Emmanuelem Macronem. Ten za čtyři roky končí, hotovo, vymalováno. Fiala takto svobodný není, má-li myslet nejen na svoji politickou budoucnost, ale také na budoucnost své strany. Kdy jindy dělat reformy než teď?
Člověk na to ani nemusí být ekonomem. Kdy jindy do toho říznout, než teď. Bude to strašně nepopulární, poteče krev a pravděpodobně to může vládu stát znovuzvolení. Prozradím, že Petr Fiala uvažuje o svém premiérství jako o záležitosti na dvě volební období. Představu, že by prohrál další volby, si zatím nikdo nepřipouští.
Navzdory všemu zatím vypadají průzkumy pro vládu relativně příznivě. To je dáno za prvé tím, že u nás je, fakticky vzato, jediná relevantní opoziční síla, a tou je hnutí Ano. Zbytek z hlediska politické příčetnosti, alespoň viděno mýma očima, vůbec nestojí za řeč. A vláda má za sebou teprve rok a čtvrt, to je hodně málo.

PSALI JSME:
Češi by chtěli kratší pracovní týden. Jenže si jej nemohou dovolit, pokud nechtějí skončit jako Francouzi

Je velkým klišé, které je mi až hanba opakovat, ale musím: Umí své úspěchy vláda vlastně prodat? Nedávno jsem poslouchal Josefa Síkelu, když mluvil o energetické krizi. Všichni jsme se děsili, že zmrzneme, že budeme hlady. A? Nikdo nezmrzl, nikdo nebyl hlady, vlastně jsme tím prošli nad očekávání dobře. Zima je pryč a těžkých šest měsíců je za námi.
Kdyby někdo řekl, že vláda provede Česko touto zimou v tomto stylu, tak by mu v říjnu řekli, že je šílenec nebo optimistický blázen. Je strašně těžké udržet sociální smír. Snad nebudou hořet auta i v českých ulicích jako ve Francii.
I když Češi k tomu nemají náturu a účast na protivládních demonstracích je zatím komická. Jakmile ale společnost ztratí soudržnost, tak už to nikdo nedá dohromady. Teď jde o to, najít krajní mez, kam až vláda může v reformách zajít, aby neztratila přízeň veřejnosti.
Aby vláda realizovat své představy o politice, musí v první řadě opět vyhrát volby. A to je pekelný oříšek. Hrana mezi neúspěchem a úspěchem je tenká. Mám pro kabinet velké pochopení a doufám, že i za cenu zachování sympatie veřejnosti, budou do výdajů řezat tak, aby to bylo cítit, ale zároveň tak, aby se neodcizili lidem.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Západu v čele s USA se nedaří izolovat Rusko a Čínu

Zavřít reklamu ×
  1. Zatim ma vlada akorat plno pusu reforem a slibu, jen vysldky jeji prace jsou presne opacne. Spalene desitky miliard a to ani nepocitam kolik sebrali lidem a firmam drahymi energiemi a naslednou inflaci nebo podporou green dealu, to uz pujde o stovky miliard. Z toho se budeme vzpamatovavat desitky let a reformy budou muset byt drsnejsi

  2. Klid,Fialovu pětidemolicii vystřídá opět normální vláda a zruší tyto zavedené nesmyslné reformy od pětidemolice. Stát má začít šetřit na svém rozbujelém aparátu a v žádném případě nesmí šetřit na důchodcích co cpali celý život peníze do státu!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ekonomové: Letos už reálná mzda v Česku začne opět narůstat

Analýza
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni se v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně snížila o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.