S ohledem na problémy v průmyslu to lze považovat za velmi dobrý výsledek. Vlivem vyšší srovnávací základny meziroční růst HDP zpomalil z 8,5 na 3,1 procenta, když loňské třetí čtvrtletní již bylo ve znamení částečného oživení ekonomiky. V porovnání s předkrizovým rokem 2019 byla úroveň ekonomické aktivity i nadále o zhruba 2,5 procenta nižší.
Pokračující oživení české ekonomiky bylo ve třetím čtvrtletí taženo především spotřebou domácností. Ta se zvýšila mezičtvrtletně o 4,2 procenta. Významný vliv na to zcela jistě mělo uvolnění protiepidemických restrikcí, které se v průběhu léta odrazilo v nárůstu spotřebitelského sentimentu. Pozitivně zřejmě působil i efekt odložené spotřeby z předchozích čtvrtletí a dobrá příjmová situace domácností.
Tu podporuje napjatý trh práce a uvolněná fiskální politika. Po výrazném oživení v průběhu třetího čtvrtletí zároveň spotřeba domácností překonala svou předkrizovou úroveň. Fixní investice po předchozím mezičtvrtletním nárůstu o 4,3 procenta ve třetím čtvrtletí klesly o 3,1 procenta. Zde se pravděpodobně projevil vliv váznoucích investic vlády.
Hlavní brzdou ekonomického růstu jsou naopak přetrvávající problémy v průmyslu. Ty jsou dány překážkami v mezinárodních dodavatelských řetězcích, které se projevují kritickým nedostatkem vybraných materiálů. Situace je vážná především v automobilovém průmyslu, kde u řady výrobců již došlo k opakovanému přerušení výroby.
To byl i důvod, proč ve třetím čtvrtletí průmyslová produkce ve zpracovatelském průmyslu klesla mezičtvrtletně o 2,8 procenta. Utlumený vývoj průmyslu se zároveň odrazil ve výrazně záporném příspěvku čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP. Ten byl však na druhou stranu částečně vykompenzován rostoucím stavem zásob; jejich příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu HDP činil výrazné 1,9 procentního bodu.
Někteří výrobci nejspíše i nadále hromadili na skladě nedokončené výrobky, příkladem mohou být odstavné plochy plné nedokončených aut. Samotné zachycení tvorby zásob je však spjato s vyšší mírou datové nejistoty a není vyloučeno, že v budoucnu může dojít k výraznějším statistickým revizím.
Hrubá přidaná hodnota se oproti druhému čtvrtletí zvýšila o 1,4 procenta. Nejvýznamnější podíl na tomto mělo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, v jehož výsledcích se promítla silná spotřeba domácností. Zde přidaná hodnota vzrostla mezičtvrtletně o výrazných sedm procent.
Solidní růst vykázala také zbylá část služeb, kde se přidaná hodnota v souhrnu zvýšila mezičtvrtletně o 2,1 procenta. Naopak zpracovatelský průmysl zaznamenal hluboký propad, když tamní přidaná hodnota klesla mezičtvrtletně o 3,1 procenta.
Poslední čtvrtletí letošního roku bude nejspíše ve znamení slabšího výkonu ekonomiky. Problémy s dodávkami vstupů totiž stále trvají a podle některých ukazatelů se dokonce ještě v průběhu čtvrtého čtvrtletí prohloubily. Negativně v tomto ohledu působí i nástup další vlny koronaviru. Ta se navíc může projevit i v nižší spotřebě domácností, která byla dosud tahounem ekonomického růstu.
Úroveň restrikcí sice prozatím hospodářství významně nebrzdí, vyšší riziko nákazy a obecný nárůst nejistoty se však na nižších útratách domácností mohou projevit. Jejich kupní sílu navíc snižuje výrazná inflace. V posledních měsících jsme již byli svědky nižšího spotřebitelského sentimentu, na který negativně působí i právě zmíněný rychlý růst spotřebitelských cen.
Za celý letošní rok očekáváme růst HDP o 1,9 procenta a v příštím roce jeho zrychlení na 3,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
