Na příjmové straně i nadále nejvíce pomáhají lepšímu hospodaření přímé daně. Ke konci října se k dani z příjmů právnických osob přidala i daň z příjmů fyzických osob v naplnění celoročního rozpočtu. Všechny inkasované příjmy ve zbytku roku tak budou v obou případech nad rámec schváleného plánu.
V případě daně z přidané hodnoty (DPH) a pojistného je dosavadní výběr v souladu s očekáváními ministerstva financí. DPH se povedlo podle našich očekávání dohnat dluh z první poloviny roku a lze očekávat, že letos skončí v mírném přebytku.
Naopak i nadále zaostává inkaso spotřební daně, která však podle nás již své ztráty nedožene vzhledem k nerealistické prognóze ministerstva ohledně spotřeby zdaněných položek. Celkově je příjmová strana státního rozpočtu o 40 miliard korun bohatší, než by odpovídalo proporcionální části schváleného plánu.
Na výdajové straně za prvních deset měsíců vzrostly běžné výdaje meziročně o sedm procent, zatímco investice poklesly o 5,8 procenta. Běžné výdaje pokračují v trendu druhého pololetí zpomalujícího meziročního růstu.
Drtivá většina plánovaných transferů podnikatelským a nepodnikatelským subjektům je již profinancována a ve zbytku roku tak je potřeba pouze doplatit zbývající mandatorní a quasi mandatorní výdaje.
Naopak stále větším tématem jsou investice, které sklouzly k nejpomalejšímu tempu realizace za posledních pět let. Ke konci měsíce tak bylo investováno pouze 61,8 procenta. Vzhledem k velmi ambicióznímu plánu tak zde i nadále vidíme riziko, že plán rozpočtu nebude naplněn a výdaje v tomto případě budou nižší. Celkově tak výdajová strana proporcionálně ušetřila zhruba 40 mld. Kč.
Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu se v říjnu téměř zastavilo. V celoročním pohledu stojí za lepším výsledkem oproti plánu stejnou vahou vyšší příjmy i nižší výdaje ve srovnání se schváleným rozpočtem.
Pro zbývající dva měsíce však podle nás bude klíčový vývoj investic, které pravděpodobně rozhodnou o finálním deficitu státního rozpočtu. I nadále počítáme s výsledným deficitem státního rozpočtu ve výši 400 miliard korun. Výsledky za poslední měsíce však naznačují, že by výsledný deficit mohl být i mírně nižší.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
