Jádrová inflace podle nás zůstane nad třemi procenty dokonce po téměř celý příští rok. Právě její setrvačnost s ohledem na silný růst mezd a oživení spotřeby domácností je klíčovým důvodem, proč předpokládáme, že Evropská centrální banka sníží sazby až na konci příštího roku. Na rozdíl od tržních kontraktů, které implikují pokles již ve druhém čtvrtletí.
Finální údaje PMI v eurozóně za listopad byly revidovány směrem nahoru ve zpracovatelském průmyslu. To jen potvrzuje, že by se předstihové indikátory v eurozóně měly již pomalu odrážet ode dna, byť stále zůstávají na velmi nízkých úrovních. Listopadové šetření Evropské komise ukázalo na zhoršení důvěry v průmyslu, které však vyvážilo zlepšení důvěry ve službách a u spotřebitelů.
ISM index v USA naopak zklamal, když v listopadu stagnoval na 46,7 b. (vs. konsensus 47,8 b., pozn. aut.). Pozornost investorů směřovala k vyjádřením šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Již během týdne však finanční trhy výrazně zvýšily očekávání ohledně poklesu úrokových sazeb v příštím roce.
První krok v plné výši očekávají, stejně jako my, v květnu. Dolarové sazby během týdne klesly o 20-30 bazických bodů dle splatnosti, přičemž ty eurové klesly trochu výrazněji. Dolar tak zřejmě i díky tomu vůči euru v týdenním srovnání výrazně posílil o 0,8 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
