Agentura varuje, že v nynějším prostředí vysokých úrokových sazeb je třeba zásadně omezit výdaje administrativy Spojených států, nebo naopak razantně navýšit příjmy. Jinak totiž rozpočtové deficity „zůstanou velmi hluboké, což výrazně omezí možnost dalšího dluhového financování země“, uvádí Moody’s.
Podle agentury hrozí, že Spojené státy se budou dalších několik let potýkat s rozpočtovým schodkem kolem šesti procent hrubého domácího produktu, což právě omezí možnost dluhového financování země. Při vysokých úrokových sazbách a hlubokých deficitech totiž nutně citelně stoupá nákladnost obsluhy dluhu.
Tím se zužuje prostor pro další zadlužení, neboť investoři žádají za svoji půjčku ještě vyšší úrok, aby tak ošetřili vlastní riziko spojené s možnou platební neschopností. Úrok na dlouhodobém dluhu USA je v těchto dnech vůbec nejvyšší za posledních šestnáct let, což někteří experti zčásti připisují právě obavám z rostoucího zadlužení země.
Moody’s je poslední z trojice světově významných agentur, která Spojeným státům ponechává – už od zmíněného roku 1917 – nejlepší možný rating AAA. Standard & Poor’s zhoršila Spojeným státům rating v roce 2011, agentura Fitch letos v srpnu. Mezi lety 2011 a 2013 zhoršila Moody’s Spojeným státům ratingový výhled – ze „stabilního“ na „negativní“. Ke snížení ratingu ale nepřistoupila.
Ratingové agentury kritizují nejen obtížnou udržitelnost veřejných financí USA, ale také jejich vnitropolitickou paralýzu, jež podrývá důvěryhodnost země v očích investorů.
Už zmíněné letošní srpnové snížení ratingu Spojených států v podání agentury Fitch podle ní odráželo očekávané zhoršení fiskální situace USA v příštích třech letech, dále pak vysokou a rostoucí úroveň celkového veřejného zadlužení země a konečně právě erozi ve správě a řízení jejího hospodaření.
Eroze má spočívat hlavně v opakovaných politických klinčích a třenicích ohledně navýšení dluhového stropu a v tom, že politické kroky a rozhodnutí politici v dané věci podnikají na poslední chvíli.
Od zhoršení ratingu agentury Fitch se přitom situace na Kapitolu příliš nezlepšila. Nejprve byl totiž Kongres paralyzován odvoláním šéfa Sněmovny reprezentantů a posléze dlouhými týdny, kdy se republikáni snažili zvolit nového.
Takzvané „vypnutí vlády“ se sice podařilo odvrátit za pět minut dvanáct, avšak za několik dní číhá na americkou veřejnou správu další takováto hrozba – tedy hrozba nedostatku financí (například na platy, pozn. aut.) k zajištění svého řádného chodu.
Podle letošní analýzy Whartonovy obchodní školy při Pensylvánské univerzitě mají Spojené státy zhruba dvacet let na to, aby zásadně napravily své veřejné finance. Jinak se jejich stav stane neudržitelný a země bude čelit platební neschopnosti čili bankrotu, jenž by dramaticky otřásl celým světem.
Mezinárodní investoři však, zdá se, hrozbu bankrotu USA podceňují. Ostatně například jeden z nejslovutnějších z nich, Warren Buffett, dále bezmezně věří dlužnické spolehlivosti vlády Spojených států. Legendární investor, resp. jeho společnost Berkshire Hathaway, neváhá půjčovat americké vládě vysoké stovky miliard dolarů v rozsahu jen několika málo dní.
Buffett míní, že zhoršení ratingu či ratingové výhledu, ať už v podání té či oné agentury, je vždy vlastně jen „plácnutím do vody“. Investor je tedy evidentně přesvědčený – jako mnozí jiní –, že Spojeným státům zkrátka bankrot nehrozí ani v tom nejzlejším snu, neboť „všemocný dolar“ jim poskytuje supervýhodu, jakou žádná jiná země či ekonomika světa nemá.
Tato supervýhoda tkví v tom, že dolar, představující globální rezervní měnu číslo jedna, umožňuje Spojeným státům i sebehlubší zadlužení nakonec řešit – lidově řečeno – tiskem novým peněz. Role dolaru coby světové rezervní měny číslo jedna pak zajistí, že nutné inflační náklady takového tištění neponesou jen Spojené státy samotné, nýbrž celý svět.
Buffett vlastně mezi řádky praví, že Spojené státy se jako jediná ekonomika světa mohou zadlužovat v zásadě, jak se jim zamane, přičemž dojde-li na nejhorší, o inflační náklady takového tištění se podělí s celým světem. To je ona supervýhoda: Dolar Spojeným státům umožňuje půjčovat si na své potřeby, ale pokud by to jednou snad už neutáhly, zatáhne to celý svět.
Právě proto si Buffett ze zhoršení ratingu spolehlivosti Spojených státu coby dlužníka nic nedělá; tiskárny všemocného dolaru zvládnou i to, co je pro ostatní země nemožné.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Cituji z roklen 24
Spojené státy bohužel nevyužily dlouhou dobu nulových úrokových sazeb k tomu, aby výrazně prodloužily průměrnou délku splatnosti svého státního dluhu. Ta je dnes velice krátká a polovina existujícího dluhu bude muset být refinancována před koncem roku 2025. Pravděpodobně za mnohem vyšších sazeb, než za kterých existuje dnes.
Bude to znamenat, že úrokové náklady na dluh se z letošních 13 % všech rozpočtových daňových příjmů zvýší v roce 2025 skoro na 30 %. Úrokové náklady v roce 2025 mohou dosáhnout 1,5 biliónů dolarů ročně a samy o sobě navýší deficit o 800 miliard. Rozpočtové výdaje tak budou přibližně o 60 % vyšší než rozpočtové příjmy.
Co se týče tištění peněz , tak ostatní vlády diverzifikují a nakupují třeba zlato . Tedy ani tisk peněz není trvalá záchrana.
USA to vyřeší „rozpoutáním“ další války. Nejlépe ekonomiku USA podpoří válka,ovšem mimo území USA…..A další loutka jako Zelenský se snadno najde kdekoliv po celém světě. Je to pořád dokola.