Mladí Češi si pozvolna zvykají platit za sdílenou hudbu. Starším se do toho nechce

S nástupem YouTube si většina z nás zvykla připojit se a poslouchat oblíbenou hudbu, nejlépe přes bezdrátově připojený kvalitní reproduktor. Konec drahých cédéček. Jenže tato balada pro uživatele a mor pro hudební producenty se už pořádně zadrhává.
Placené stahovaní hudebních nahrávek do počítače či telefonu je dnes mezi posluchači velmi okrajovou aktivitou. V drtivé většině převládá streamování hudby. Ilustrační foto: Pixabay.com

Hudební videa jsou prošpikovaná otravnými reklamami, přehrávání se každou chvíli zastavuje s dotazem, zda má pokračovat… A tak i u nás pozvolna přibývá mladých lidí, kteří si za hudbu na síti platí. Nestahují ji, ale využívají sdílení.

Podíl posluchačů placených hudebních služeb ve věku 16 až 24 let se meziročně zdvojnásobil. „V roce 2020 u nás bylo přibližně 400 tisíc uživatelů zpoplatněných hudebních služeb, o polovinu více než v předchozím roce,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). S pětiprocentním podílem uživatelů těchto služeb však Česko stále zaostává za evropským průměrem.

Podle dat ČSÚ platilo v roce 2020 za poslech či stažení hudebních nahrávek přes internet zhruba pět procent osob starších 16 let. Jejich podíl se oproti roku 2019 zvýšil přibližně o dvě procenta.Nejvíce tyto služby (například Spotify či iTunes, pozn. aut.) využívají mladší lidé mezi 16 a 34 lety a podíl osob platících za poslech hudby přes internet v této kategorii přesahuje desetiprocentní hranici.

PSALI JSME:
Universal Music vstoupil na burzu s velkým úspěchem

Ve věkové kategorii 16 a 24 let se pak podíl osob poslouchajících placenou hudbu přes internet meziročně dokonce téměř zdvojnásobil, a to z šesti na 11 procent. Naopak u osob starších 65 let je to víceméně ojedinělá aktivita. Buď poslouchají tradiční „kamenné“ hudební nosiče, nebo se spokojují s tím, jak jim neplacený obsah servíruje YouTube.

Přes meziroční nárůst počtu platících posluchačů on-line hudebních služeb Česko stále značně zaostává za průměrem EU, který se v roce 2020 pohyboval kolem 13 procent. Žebříčku zemí s 36procentním podílem vévodí Dánsko a Nizozemsko, nejmenší využití streamingu a placeného stahování je v Bulharsku a na Kypru, kde se podíl uživatelů pohybuje kolem procenta.

Placené stahovaní hudebních nahrávek do počítače či telefonu je dnes mezi posluchači velmi okrajovou aktivitou a v drtivé většině převládá streamování hudby. Podle Národní federace hudebního průmyslu pocházela polovina příjmů českých vydavatelů v roce 2020 právě ze streamingu. Naopak platby za stažení nahrávky se na celkových příjmech podílely pouze dvěma procenty.

PSALI JSME:
Mezi lidmi roste zájem o investování do hitů. Akcie fondu dramaticky rostou

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.