Také analytici oslovení v anketě agentury Reuters předpovídali, že polská centrální banka (Narodowy Bank Polski) ponechá úroky beze změny. Většina předpokládala, že banka nezahájí zvyšování úroků dříve, než v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ve svém odpoledním komentáři už ale hlavní ekonom banky Jan Vejmělek napsal, že polská „centrální banka poměrně nečekaně přistoupila poprvé od roku 2012 ke zvýšení úrokových sazeb“. A to hned o 40 bazických bodů na 0,50 procenta.
„Polští centrální bankéři se tak připojili ke svým kolegům z Česka a Maďarska a rozhodli se s hrozbou vyšších inflačních očekávání bojovat standardně, tedy utažením měnových podmínek přes vyšší nominální úrokové sazby,“ uvedl Vejmělek s tím, že měnové podmínky při pohledu na reálné sazby i tak zůstávají extrémně uvolněné.
Zářijová inflace u našich severních sousedů překvapila meziročním růstem na 5,8 procenta. Nahoru jí pomohly jak ceny pohonných (28,6 %), potravin (4,4 %), přičemž jádrová inflace se pohybuje kolem čtyř procent. Inflace se tak podle agentury Reuters nachází vysoko nad cílovým rozpětím polské centrální banky, které činí 1,5 až 3,5 procenta.
Podle nedávného reprezentativního průzkumu mezi 1037 dospělými Poláky se téměř 40 procent respondentů domnívá, že se během pandemie jejich duševní zdraví zhoršilo a téměř čtvrtina z této skupiny uvádí, že hlavním důvodem tohoto stavu je růst cen.
Jak na serveru Onet.pl upozornila psycholožka Marta Bańkowská, ceny spotřebního zboží a služeb v Polsku rostou nejrychleji v Evropské unii: „Máme také nejvyšší inflaci za mnoho let. A to ve skutečnosti nejvíce snížilo pocit bezpečí našich krajanů.“
„Mnoho Poláků si už nepamatuje, co je to inflace,“ zdůraznil Michał Pajdak z platformy ePsycholodzy.pl a odborník z poznaňské bankovní školy WSB. „Pro lidi, kteří mají majetek, zejména hotovost, je to období nervózních rozhodnutí. Nízké úrokové sazby odrazují klienty od bezpečných bankovních vkladů,“ dodal.
„Když lidé měli jistotu svých příjmů a zaměstnání nijak zvlášť se růstem cen neznepokojovali,“ řekl deníku hlavní ekonomický poradce společnosti PwC v Polsku profesor Witold Orłowski. Během pandemie se však podle něj začali více zajímat o zaměstnanost a zároveň byli více postiženi růstem cen zboží a služeb.
„K tomu se přidal další faktor. Na jaře loňského roku se inflace pohybovala kolem tří procent, nyní máme pětiprocentní inflaci se spíše rostoucí tendencí,“ dodal Orłowski.
Podle psycholožka Bańkowské může atmosféra rostoucí materiální nejistoty velmi silně působit na skupinu vyšší střední třídy: „Jejich dosavadní příjmy postačují k pokrytí jejich výdajů a závazků. Také jim to dávalo pocit klidu a pohodlí při očekávané životní úrovni, na kterou si zvykli. Změny cen však výrazně snižují úroveň bezpečnosti a finanční stability. Mají proto obavy, že jejich výdaje budou vyšší, než jejich.“
Z průzkumu vyšlo najevo, že čím starší skupina respondentů, tím častěji uváděla problém rostoucích cen. Nejčastěji se o něm zmiňovali respondenti ve věku 56-80 let (30,4 %), následovaní respondenti ve věku 36-55 let (25 %).
„Starší lidé se s inflací hůře vyrovnávají,“ vysvětlil Michał Pajdak z WSB. Na trhu práce jsou méně konkurenceschopní a je pro ně obtížnější bojovat za zvýšení platů nebo příplatků. „Důchodci a příjemci invalidních důchodů, kteří nepracují, jsou odkázáni na valorizaci důchodů a na tzv. doplňkové důchody. A na rozpočty seniorů mají vliv také stále dražší léky.“
Na rostoucí inflaci u našich severních sousedů se projevila jak pandemie covid-19, tak kroky polské centrální banky. Ta koncem loňského roku začala intervenovat proti polské měně proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké postpandemické zotavování polské ekonomiky.
„V podobném duchu, v jakém Česká národní banka během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu,“ připomněl nedávno hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Na historicky rekordně nízkou úroveň ve výši 0,1 procenta polská centrální banka srazila svou základní sazbu loni po propuknutí pandemie.
Uměle oslabené polské měně podle Kovandy nenahrávalo ani to, že globální ekonomické oživení bylo letos na jaře a v létě nakonec vydatnější, než se čekalo, zejména díky postupujícímu očkování: „To trhy vede k předpokladu, že centrální banky typu té americké zahájí zpřísňování své měnové politiky také dříve, než se čekalo.“
