Mrkev, salát či jablka z Alberta pomáhají zvířatům. Do záchranných stanic směřovaly už přes tři tuny ovoce, zeleniny a pečiva

Kromě darování potravin potravinovým bankám a spolupráce s farmami, začal Albert pomáhat neprodanými potravinami také záchranným stanicím. Od začátku února pomáhá Záchranné stanici v Praze a od března i ve Vlašimi. Zvířatům, která potřebují lidskou pomoc, tak v rámci pilotního projektu daroval už přes tři tuny ovoce, zeleniny a pečiva.
Mrkev, salát či jablka z Alberta pomáhají zvířatům. Do záchranných stanic směřovaly už přes tři tuny ovoce, zeleniny a pečiva. Foto: Albert

Zraněná či hendikepovaná volně žijící zvířata nacházejí pomoc v záchranných stanicích, které se je snaží po zotavení vrátit zpět do přírody. Jenom v té pražské ročně přijmou více než 5 000 živočichů.

„Dlouhodobě se snažíme minimalizovat množství nespotřebovaných potravin, soustředíme se tak na rozvoj spolupráce s potravinovými bankami, darujeme také farmám a nově jsme rozběhli pilotní projekt darování potravin, které už nejsou vhodné pro lidskou konzumaci, do záchranných stanic. Ovoce a zelenina ze čtyř našich obchodů tak pomáhá s krmením zvířecích pacientů v Praze a Vlašimi,“ vysvětluje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

Záchranné stanice si ovoce a zeleninu vyzvedávají několikrát za týden, přičemž vlašimská odebírá také pečivo. „Pro ovoce a zeleninu jezdíme dvakrát týdně a pokryje nám většinu naší potřeby. Nejžádanější jsou saláty, mrkev, jablka, žampiony a hroznové víno. Jeden závoz nás zásobí na 2–4 dny. Spolupráce je tak velmi přínosná,“ říká Václav Nejman, vedoucí Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

„Co se týče darů, hodnotné je pro nás všechno, co potřebujeme k péči o živočichy. Bez toho bychom museli vše nakupovat a zůstalo by méně finančních prostředků na péči, veterinární ošetření a provoz výjezdových vozidel,“ doplňuje.

Saláty pro labutě, mrkev pro zajíce

Důvodem, proč se zvířata do stanic dostávají, jsou zranění, vysílení nebo jde o nesamostatná mláďata. „Ze zranění jsou nejčastější nárazy ptáků do prosklených ploch, dále jsou časté úrazy od aut a pokousání od psů či koček,“ vysvětluje Václav Nejman.

Ovoce a zeleninu z obchodů nejčastěji spotřebují labutě, které jí především saláty. Dále veverky, ty konzumují jablka, hrušky, hrozny, mrkev či žampiony, zajíci zase mrkve a srny a mufloni kromě mrkve i jablka.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.