Ve vězení je přitom necelých dvacet tisíc osob. Takže pokud by na jednoho vězně připadla jedna exekuce, pak by těžkosti se splácením dluhů měly dvě třetiny lidí ve věznicích. Ve skutečnosti jich ale bude kvůli vícečetným exekucím méně – tři a více exekucí má totiž na krku téměř půl milionu lidí.
Pro srovnání: Letos v lednu se v České republice vedlo celkem 4 542 882 exekucí vůči fyzickým osobám.
Vězni v ČR obvykle nejsou připraveni čelit problémům, které je bezprostředně po propuštění z výkonu trestu čekají, zejména pokud se navíc musejí vyrovnat se splácením dluhů nebo je na ně uvalená exekuce.
„Klíčovou roli hraje dluhové poradenství,“ říká Staněk a dodává: „Praxe ukazuje, že pokud se s vězni správně pracuje a v rámci poradenství jsou motivováni k tomu, aby svou situaci zvládli sami aktivně vyřešit, pokračují v tomto zodpovědném přístupu i po ukončení výkonu trestu.“
Kromě toho, že se odsouzení dostali do vězení již vysoce zadlužení, vznikají jim i další náklady – například na trestní řízení, za advokáty, případně v podobě odstupného lidem poškozeným jejich trestnou činností. To vše na bývalé vězně dopadne plnou silou po propuštění z trestu.
Větší odměny vězňům za práci
Ministerstvo vnitra nyní plánuje vězňům zvýšit odměny za práci, což by situaci mohlo trochu zlepšit. Ale vzhledem k tomu, že z peněz, které odsouzený dostává, si platí sociální a zdravotní pojištění a částečně i náklady související s výkonem trestu, uvažované navýšení jim pomůže splácet závazky maximálně v řádu stokorun.
Zvýšení zaměstnanosti vězňů má velký význam pro jejich úspěšný návrat na svobodu. Umožňuje jim totiž splácet své závazky již během výkonu trestu. Navíc jim částka, kterou si vydělají, pomůže v prvních dnech po propuštění, kdy jsou většinou bez jakéhokoli zázemí vrženi do reálného života.
„Evidujeme případy, kdy vězeň při exekuci ve výši okolo 40 000 Kč celý dluh během práce ve věznici splatil, stejně tak případy, kdy splatil 70-90 % dluhu. Což je po propuštění úplně jiná výchozí pozice, než se dostat na svobodu zatížený dluhem v kompletní výši,“ uvádí konkrétní zkušenosti se zaměstnáváním lidí ve výkonu trestu Jan Kameník ze společnosti KAWE manufacture.
Do práce s ozbrojeným doprovodem
Důležitý je i další aspekt. Lidé ve výkonu trestu neztrácejí pracovní návyky nebo je dokonce v takovémto zaměstnání poprvé získávají. „Už jsme zaznamenali i případy odsouzených, kteří se zaměstnáním potkali poprvé v životě až při výkonu trestu,“ říká Martina Krutinová, mluvčí Věznice Stráž pod Ralskem.
Například vinařické věznice zajišťuje ozbrojený doprovod odsouzených při převozu do a ze zaměstnání. Po celou pracovní dobu je na místě přítomen příslušník vězeňské služby, který je ve spojení s mateřskou věznicí. „Možnost pracovat ve výkonu trestu odnětí svobody není jen šancí na obnovení společenských návyků, ale i účinná pomoc při řešení tíživého zadlužovacího procesu spojeného s výkonem trestu,“ uvádí Stanislava Dvořáková z Věznice Vinařice.
Vloni pro soukromé podniky pracovaly bezmála tři a půl tisíce odsouzených. Pro firmy jsou nejžádanější právě ti odsouzení, kteří mohou pracovat mimo věznici. Pokrýt zcela poptávku firem po zaměstnancích se ale ani tak nedaří.
