Obecně smrt či zdravotní komplikace v souvislosti s koronavirem pojišťovny plní dle standardních podmínek sjednaných rizik bez dalšího omezení. Výjimkou je ČSOB Pojišťovna, která by uplatnila obecnou výluku na epidemii. Omezení plnění by mohlo nastat také u Allianz v případě, že by epidemie koronaviru narostla do extrémního rozsahu a pojišťovna by musela vyplatit celková plnění z tohoto titulu vyšší než půl miliardy korun – pak by z každé smlouvy poskytla plnění v maximální výši dva miliony korun.
Z pojištění velmi vážných onemocnění obecně plněno nebude, jelikož se pojištění vždy vztahuje pouze na vyjmenované diagnózy (mezi nimiž logicky nový typ nemoci COVID-19 nenajdeme). U rizik jako je pracovní neschopnost, hospitalizace nebo ošetřování dítěte záleží na obecných podmínkách a parametrech produktů.
Co když nařídili karanténu, ale diagnózu nikdo nepotvrdil?
Z pojištění pro případ pracovní neschopnosti nebo hospitalizace z důvodu nemoci včetně COVID-19 bude standardně plněno bez problému (s výjimkou obecných výluk na epidemii, například u ČSOB Pojišťovny, jak jsme již uvedli). Jak je to ale v případě, kdy je nařízena karanténa, ať už domácí nebo nemocniční, ale diagnóza potvrzena není? Typicky například pokud se pojištěný vrátil z oblasti zasažené koronavirem nebo přišel do styku s nemocným. Na jaké státní dávky máme při takto nařízené karanténě nárok a můžeme čerpat pojistné plnění z našeho pojištění?
Pokud je nařízena karanténa, ale není potvrzena žádná diagnóza, lékař nebo orgán ochrany veřejného zdraví vystavuje Potvrzení o nařízení karantény. Nařízená karanténa se má za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanci v takovémto případě bude po dobu prvních 14 dnů trvání karantény náležet náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 procent průměrného denního výdělku. Tuto náhradu bude zaměstnanci vyplácet zaměstnavatel. Pokud by karanténa trvala déle, je od 15. kalendářního dne vyplácena nemocenská dávka. Na tuto mají nárok také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud jsou účastníky nemocenského pojištění.
Naprostá většina pojišťoven nařízenou karanténu bez potvrzené diagnózy nepovažuje za pracovní neschopnost dle pojistných podmínek, tedy by neplnila. Výjimkou jsou produkty životního pojištění pojišťovny Kooperativy, která nad rámec pojistných podmínek přislíbila pojistné plnění z pojištění pracovní neschopnosti i hospitalizace také v těchto případech.
Ošetřování dítěte
Pokud onemocní dítě mladší deseti let, má zaměstnanec, který toto dítě bude ošetřovat, nárok na státní ošetřovné. Na dávku je nárok také v případě, kdy dojde k uzavření škol z důvodu mimořádného opatření při epidemii a je tak třeba pečovat o dítě mladší deseti let. Výše dávky činí 60 procent průměrného denního výdělku a standardně může být vyplácena jen prvních devět dní. OSVČ za normálních okolností nikdy nemají nárok na státní ošetřovné (ani pokud si platí nemocenské pojištění).
S ohledem na současnou situaci dnes bude projednán návrh ministerstva práce a sociálních věcí, které chce prodloužit délku ošetřovného po dobu, po kterou bude trvat uzavření škol. Zároveň by měly mít nárok na ošetřovné i rodiny s dětmi do 15 let a OSVČ. Ty by dle návrhu měly dostávat fixní denní dávku ve výši 424 Kč.
Pokud jde o komerční pojištění ošetřování v rámci životního pojištění, nebude z důvodu uzavření škol z ošetřování standardně plněno. Pojišťovny by plnily pouze za ošetřování z důvodu nemoci. Zatím jedinou výjimkou je životní pojištění FLEXI od Kooperativy, které nad rámec pojistných podmínek plnění přislíbilo i za péči o dítě z důvodu zavřených škol. Školy by však musely být uzavřeny alespoň měsíc, vzhledem ke karenční době 28 dní.
Autorka je specialistka produktového managementu společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)
