Na soutoku Berounky a Vltavy se bruslilo už v 15. století, potvrzují archeologové

Byl to jeden z prvních dopravních prostředků, který si člověk vyrobil. Opracovaná zvířecí kost, za dob Keltů už železný výkovek, obojí připevněné koženým řemínkem k noze. Pak už jen jedna nebo dvě tyče, a máme společného prapředka bruslení i lyžování. Důkazem jsou četné nálezy ze Skandinávie, Ruska, ale také z našeho území.
Kostěná brusle z konce 15. století. Foto: Karel Šanda, Labrys

Nedávno je obohatily i výsledky záchranného archeologického výzkumu, který prováděli odborníci ze společnosti Labrys v Praze – Lipencích. Jejich hlavním úkolem je ochrana a záchrana archeologického kulturního dědictví. Výzkum předcházel zahájení výstavby rezidenčního projektu Lipenecký park, jehož investorem je Natland Group.

Malá doba ledová

K nejzajímavějším zdejším nálezům, které dokumentují osídlení od mladší doby kamenné až po středověk, řadí archeolog Milan Kuchařík, ředitel Labrys, o.p.s., kostěnou brusli z konce 15. století.

V té době panovaly na severní polokouli kruté zimy, celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce a Vltava i Berounka, před jejichž soutokem Lipence leží, bývaly po celé měsíce pokryty ledem silným několik desítek centimetrů.

„Nález pochází ze zásypu studny s kamenným roubením, kterou jsme objevili během prací. Datovat jsme ji mohli díky keramice, kterou jsme našli ve stejné vrstvě,“ říká Milan Kuchařík.

Po řece snadno a rychle

Jedná se o kostěný předmět vyrobený z dlouhé zvířecí kosti, který je provrtaný dvěma otvory blízko konců a z jedné strany ohlazený. Způsob používání vyplývá z analogie s etnografickými výzkumy.

Původně se toto náčiní patrně používalo například při dlouhých cestách za lovem zvěře nebo za jinou potravou, později také pro zábavu.

„Podobné náčiní je zdokumentované už nálezy z pozdní doby kamenné. Středověký bruslař měl výhodu v tom, že žil v období nazývaném malá doba ledová, takže pokud měl blízko k řece, mohl se po ní v zimě pohybovat snadno a rychle,“ vysvětluje Kuchařík.

Těší se na další výzkum

„Jsme na břehu velké řeky a tím pádem i významné komunikační trasy do západních Čech, navíc poblíž soutoku s Vltavou, která zase zprostředkovává komunikaci do jižních Čech. Pravěké i středověké osídlení je tu tak poměrně koncentrované,“ říká Milan Kuchařík.

Nejstarší zdokumentované osídlení v lokalitě na březích Berounky je podle něj z mladší doby kamenné. Tehdy na území dnešních Lipenců žili první zemědělci, kteří po sobě zanechali takzvanou vypíchanou keramiku a kamenné nástroje.

Další zajímavé keramické nálezy pocházejí ze starší doby bronzové. Průzkum dále prokázal i keltské osídlení. „Našli jsme dva domy, v obou předměty sloužící jako vybavení domácnosti. Jeden z nich evidentně zanikl následkem požáru. Keramické nádobí tehdy zůstalo na podlaze domu, kam je obyvatelé ukládali, protože na ně spadla hořící konstrukce střechy a stěn,“ popisuje archeolog.

„Starší výzkumy dokazují, že osídlení pokračovalo podél břehů Berounky dál. Jako archeologové se těšíme na všechny budoucí projekty v této lokalitě, protože jedině ty nám umožní další výzkum. Nikdo jiný, než investoři plánované výstavby, jej totiž financovat nebude,“ dodává Milan Kuchařík.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 3
Sdílet článek