Jak jste postupovala?
Samozřejmě mě také napadlo, jestli nemám koronavirus, lehčí průběh. Obrátila jsem se na svou doktorku u nás ve městě. Napřed jsem se jí snažila zatelefonovat do ordinace, abych se s ní poradila, co mám dělat, popsat jí svůj zdravotní stav. Ale nedovolala jsem se. A tak jsem jí napsala mail. Druhý den mi přišla odpověď, ať skutečně na test jdu, vyloženě mi to doporučila. A napsala mi, že mě zařadila na seznam testovaných, a poslala také tři nemocnice, kde testy provádějí.
Kterou jste si vybrala, a proč?
Bydlíme kousek od Prahy, ale do pražského špitálu se mi moc nechtělo. Trochu jsem se obávala, že tam budou fronty. A tak mě manžel odvezl do Kladna. Tam jsem šla skoro hned na řadu, přede mnou byla jen jedna žena.
Jak vás testovali?
Před nemocnicí, trochu stranou od hlavního vchodu, stojí stan, ale každého k němu nepustí. U postranní brány jsem musela ochrance nahlásit, že jdu na test na koronavirus. Zdravotníci měli ochranné obleky. Znovu jsem jim řekla, že jdu na doporučení své lékařky, a ukázala jim svůj občanský průkaz, aby si mohli zkontrolovat, že jsem skutečně na seznamu.
Vyplnili se mnou formulář se základními údaji: Jméno, adresa bydliště, číslo mobilního telefonu. A pak už se šlo na věc. Do stanu jsem ani nešla, všechno se odehrálo před ním. Tyčinku s vatičkou mi strčili hodně hluboko do nosu, bylo to docela nepříjemné, měla jsem pocit, jako by mi rejdili až v mozku. Ale byla to jenom chvilka, dalo se to samozřejmě vydržet.
Co bylo dál?
Dál už vlastně nic. Jen mi řekli, že za dva až tři dny se dozvím výsledek. A pokud by se mi náhodou nikdo neozval, mám se obrátit na svou doktorku.
Jaké bylo to čekání?
Samozřejmě se mi hlavou pořád honilo, jestli jsem, nebo nejsem nakažená. Spíše jsem si myslela, že nikoli, protože jsem celou dobu byla doma s manželem a dvěma dětmi. A těm nic nebylo, cítili se všichni zdraví. Ale trochu nejistoty ve mně přece jen bylo.
A jak to tedy nakonec dopadlo?
Na testu jsem byla v pondělí odpoledne. Ve středu večer mi pípla na mobilu esemeska z laboratoře z nemocnice v pražském Motole. Výsledek: Negativní. Udělalo nám to doma všem radost, pochopitelně.
Hlavně jsem se zbavila toho pocitu nejistoty. A taky vím, že jsem nikoho nemohla nakazit, i když se celou dobu snažím plnit všechna zdravotní opatření – pracuji výhradně z domova a ven takřka nevycházím. Maximálně na naši zahrádku před domem. A také jsem byla párkrát nakoupit, ale samozřejmě v roušce a jednorázových rukavicích.
Překvapilo vás něco na testování?
Jak to všechno dobře funguje. Od doporučení mé doktorky až po oznámení testu. Na internetu jsem četla různé zprávy třeba o tom, jak se na výsledek dlouho čeká. Já jsem měla všechno za dva dny hotové – včetně výsledné zprávy.
