Pominu, že firmy do hodiny nabízíme klientům od roku 2014 (dříve nám to „trvalo“ i celý den – pozn. aut.). Každopádně situace v procesu schvalování novely, s jejíž účinností se původně počítalo od 1. ledna 2021, je teď taková, že termín nejspíš nebude dodržen. Návrh sice podporuje také opozice, poprvé ale o něm budou poslanci hlasovat až v září.
Co je ale takové zdržení proti lhůtám, které jsou stále běžné a nadále bohužel běžné zůstanou při likvidaci firem?
Během uplynulé dekády trval podle dat analytické společnosti Bisnode tento proces průměrně 33 měsíců. V některých případech ovšem nejsou ani dnes ukončeny likvidace podniků z počátku 90. let. I v těch nejjednodušších případech, tedy u firem bez dluhů a majetku, trvá jejich zrušení nejméně půl roku.
Likvidace jsou u nás ve srovnání s jinými státy nesmyslně administrativně náročné a zbytečně zdlouhavé. Například finanční nebo celní správa má na to, aby s likvidací souhlasila, zbytečně dlouhé lhůty, likvidátor a statutár také musejí několikrát a opakovaně vyhotovovat účetní závěrky a podávat daňová přiznání.
Likvidátor navíc musí informace opakovaně zveřejňovat v obchodním věstníku a řadu dokumentů má povinnost archivovat. Proces může zpomalit i komplikované oceňování majetku, který podniku zůstal, či rozhodování o tom, v jakém pořadí vyplatit peníze věřitelům.
Likvidace společnosti tak podnikatele může vyjít na 40, ale také 300 tisíc korun – to podle velikosti firmy a komplikovanosti vypořádání. Samostatnou kapitolou je nezbytné transakční poradenství.
Takže když majitel zjistí, že je to dlouhý a drahý proces, často firmu někomu prodá a už se o to nestará. Ve finále si tak stát škodí sám, protože potom firmu na náklady státu likvidují likvidátoři jmenovaní soudem.
Inspirovat bychom se přitom mohli třeba ve Velké Británii, USA nebo Nizozemsku. Když tam společnost v účetnictví osvědčí, že nemá majetek ani závazky a že splnila všechny povinnosti, jako jsou odvody na daních, tak jí stát umožní rychlý výmaz a není potřeba řešit měsíce čekání.
Pro účely „vyčištění“ obchodního rejstříku od mrtvých schránek by ale stačilo, kdyby stát každou firmu, která dva roky po sobě nezveřejní účetní závěrku a zároveň neosvědčí relevantní sídlo, automaticky vymazal z obchodního rejstříku.
Autor je manažer společnosti Smart Office & Companies z poradenské skupiny Apogeo
(Redakčně upraveno)
