Lze si snadno představit situaci, kdy cestující pořídí jednotnou jízdenku z místa A do místa B s přestupem, ale kvůli zpoždění mu návazný spoj ujede, přičemž jako další v řadě pojede spoj komerční. Takový cestující si bude muset vedle jednotné jízdenky pořídit ještě lístek na komerční spoj, pokud bude chtít dorazit do místa B v alespoň trochu přijatelném čase.
To, že systém jednotné jízdenky nezahrnuje komerční spoje, může snadno vyvolat chaotické situace a hned v počátku ostrého fungování nahlodat důvěru veřejnosti v tuto novinku.
Jednotná jízdenka může být přínosná, ale v současné podobě podstatnou část cestující veřejnosti zřejmé spíše odradí. Když už totiž cestující platí dražší cenu za jednotnou jízdenku (nezahrnuje totiž slevy jednotlivých dopravců – pozn. aut.), chce si koupit maximální komfort. Tedy kromě toho, že nebude muset řešit, zda z místa A do místa B jede s modrým, žlutým, černým či jakýmkoli jiným dopravcem, by logicky neměl řešit ani to, zda jede spojem komerčním či nekomerčním.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
