Nadhodnocené akciové trhy ukázaly svoji zranitelnost

Názor
Akciové trhy se v souvislosti s šířením nového koronaviru Covid-19 propadly víc, než by odpovídalo skutečným hrozbám, jež pandemie přináší. Důvodem je mimo jiné strach, živený rychlostí zpravodajství a šířením zpráv na sociálních sítích. Navíc byly akcie před příchodem koronavirové krize nadhodnocené zhruba o sedmnáct procent.
Vysokou zranitelnost Wall Street vůči pandemii Covid-19 způsobilo hned několik faktorů, které při podobných situacích v historii buď sehrály menší roli, nebo nebyly přítomny vůbec. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Reakce trhů na stávající pandemii nového koronaviru je podle některých odborníků přecitlivělá. Přední americký akciový index S&P 500 se propadl za jediný měsíc o třetinu, index Dow Jones ztratil ještě více.

Historická data z období předchozích pandemií ale ukazují, že tak prudký propad není opodstatněný. A to i přesto, že v tuto chvíli ještě není jasné, do jaké míry se tato pandemie rozšíří a jaký bude její celkový ekonomický dopad. Dokonce i v důsledku tzv. španělské chřipky, která si vyžádala až 100 milionů životů, se ale S&P 500 v roce 1918 propadl jen o necelou čtvrtinu. Už o rok později se ale vrátil k růstu.

Vysokou zranitelnost Wall Street vůči pandemii Covid-19 způsobilo hned několik faktorů, které při podobných situacích v historii buď sehrály menší roli, nebo nebyly přítomny vůbec.

Jde například o neustále se zkracující zpravodajský cyklus, silný vliv sociálních sítí nebo intenzivní propojení globálních dodavatelských řetězců. Svou roli sehrálo i to, že americké akciové trhy byly krátce před vypuknutím pandemie nadhodnocené až o 17 %.

Historie dává naději

Další vlna poklesu by ale ještě mohla přijít. Dosavadní propad je způsobený především panikou, kterou pandemie vyvolala, a strachem z jejích zdravotních následků. Otřesy na trhy mohou přijít ale i v souvislosti s ekonomickými dopady v důsledku vládních opatření po celém světě.

Nejméně jeden důvod k optimismu ale investoři přesto mají. Údaje z období předchozích pandemií totiž ukazují, že se akcie po eliminaci šíření nákazy takřka vždy vrátily k rychlému růstu. Stávající mimořádně prudký pokles tak může znamenat dokonce i příležitost, jak cenné papíry nakoupit za příznivou cenu.

Výkonnost indexu S&P 500 po šesti a 12 měsících od eliminace šíření nákazy při předchozích pandemiích

Název onemocnění eliminace šíření nákazy 6 měsíců poté (změna v %)

 

12 měsíců poté

(změna v %)

Pneumonický mor září 1994 8,2 26,3
SARS duben 2003 14,6 20,8
Ptačí chřipka červen 2006 11,7 18,4
Horečka dengue září 2006 6,4 14,3
Prasečí chřipka duben 2009 18,7 36,0
Cholera listopad 2010 14,0 5,6
MERS květen 2013 10,8 18,0
Ebola březen 2014 5,3 10,4
Spalničky prosinec 2014 0,2 -0,73
Zika leden 2016 12,03 17,45
Spalničky červen 2019 9,82 N/A

Zdroj: Dow Jones Market Data

Pandemie jsou pro ekonomiku jednou z velkých nepříznivých věcí, jako jsou také války, konce měnových systémů, stoleté povodně či sucho. Pro podobné neočekávatelné šoky, které náhle srazí trhy i ekonomiky dolů se vžil pojem „černá labuť“.

Jde o název odkazující na stejnojmennou knihu Nassima Nicholase Taleba, která (a který – pozn. red.) tento fenomén analyzuje. Není sporu, že jedna ukázková „černá labuť“ právě na trhy dorazila. Existuje jen jedna cesta, jak v takové situaci ochránit investice. Mít diverzifikované portfolio a minimálně tříletý investiční horizont. Musí však jít o inteligentní diverzifikaci napříč geografickými polohami, třídami aktiv i měnami.

PSALI JSME:
Černá labuť je tu, jmenuje se koronavirus

Prodat nebo přikoupit?

Řada investorů si nyní klade otázku, zda v současné době ponechat na akciových trzích peníze, nebo zda dokonce cenné papíry nepřikoupit. Uprostřed šíření Covid-19 ovšem není příliš moudré činit jakékoli závěry o příští výkonnosti akciových trhů.

Ty totiž reagují velmi rychle na nejistoty a ceny se okamžitě přizpůsobují novým datům. Události, jako je pandemie koronaviru, by tedy neměly být zkoumány izolovaně, ale měly by být posuzovány společně s ostatními převládajícími tržními podmínkami až s odstupem času.

Faktem zůstává, že pandemie přišla v nepříznivém období pro čínskou ekonomiku. Už loni růst čínského HDP zpomalil na 6,1 %, což je nejnižší hodnota za téměř třicet let. Co stávající situaci odlišuje od jiných významných propadů trhů, jako byla například krize z let 2008 a 2009, je rovněž její jiný charakter. Tehdy se téměř zastavil pohyb peněz, dnes naopak ustrnul přeshraniční pohyb lidí.

Zůstat v klidu a mít oči otevřené

Akciové trhy se po krizi obvykle odrazí zpět, jako se to stalo i u dřívějších pandemií. Třeba prasečí chřipka z let 2009 a 2010 způsobila podle Světové zdravotnické organizace po celém světě 18 500 úmrtí, údaj však zahrnuje jen oběti, u nichž nákazu prokázaly testy.

PSALI JSME:
Proč je koronavirová krize podobná spíše té v roce 1918 než v 2008?

Některé studie naznačují, že úmrtí ve spojitosti s virem H1N1 mohlo být ve skutečnosti až patnáctkrát více. I přes takto rozsáhlé následky index S&P 500 během šesti měsíců po eliminaci šíření nákazy zhodnotil o 18,7 % a během jednoho roku přidal dokonce 36 procent.

Pokud se Covid-19 bude i nadále šířit podobně jako jiné virové pandemie, počet potvrzených případů prudce poroste po dobu dalších osmi až deseti týdnů. Pak se počet nově infikovaných pravděpodobně začne snižovat až do přelomu jarních a letních měsíců. Postupně se obnoví cestovní ruch, „restartují se“ spotřebitelské výdaje a už ve třetím čtvrtletí by mohlo přijít ekonomické oživení.

I proto by teď investoři neměli stahovat peníze ze svých pozic. Klíčové je zůstat v klidu, nespěchat, držet dlouhodobý investiční horizont a věřit diverzifikaci. Obnovení akciového portfolia z dramatických poklesů nicméně může chvíli trvat.

Nedoporučuji sledovat trhy každý den, pokud to není vaše práce. Určitě se ale vyplatí mít oči otevřené i pro nové investiční příležitosti, jež se s výprodeji na trzích zpravidla pojí.

Autor je předseda správní rady investičního fondu Quant
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Emoce a ukvapená rozhodnutí do investování nepatří

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.