V rámci těchto výdajů na obranu a investice jsme si položili dvě otázky. První: Pokryjí daňové příjmy z extra výdajů na obranu a investice včetně jejich multiplikačního efektu do růstu ekonomiky dodatečné úrokové náklady na obsluhu dluhu, který je s těmito výdaji spojený?
Druhá: Jaký bude dopad na státní rozpočet v období let 2026 až 2035? V krátké studii se zabýváme dopady extra výdajů na obranu a investice, které doplní závazek NATO až do výše 3,5 procenta HDP (tj. extra výdaje v rozsahu 1,5 % HDP, pozn. aut.), a dopady výdajů na dodatečné investice do klíčové infrastruktury odpovídající dalším 1,5 procenta HDP.
Studie se zaměřuje na to, jaké mohou mít dodatečné výdaje na obranu a investice dopad na státní rozpočet a zadlužení státu. Ve výpočtech předpokládáme postupné navyšování výdajů na obranu až do výše 3,5 procenta HDP v roce 2035 a postupné navyšování výdajů na investice až do výše 1,5 procenta HDP do roku 2035.
Předpokladem pro výpočet je, že financování dodatečných výdajů a úrokových nákladů bude kryto dluhem, úroková sazba zadlužení je 3,95 procenta (průměrný výnos nově prodaných vládních dluhopisů pro rok 2024), složená daňová kvóta je 34,9 procenta, růst HDP bez dodatečných výdajů na obranu je 2,5 procenta ročně, aktuální nominální HDP činí 8 481 miliard korun.
Výdajový multiplikátor pro výdaje na obranu a na běžné výdaje je 1 (polovina výdajů půjde na obranu, polovina na běžné výdaje), importní náročnost je 80 procent. V případě výdajů na investice ve výši 1,5 procenta HDP je importní náročnost 50 procenta s multiplikátorem 1,36. Při aplikaci multiplikátoru se HDP úhrnem za celé období 2026–2035 zvýší o 816 miliard korun.
Celkové extra výdaje na obranu v letech 2026 až 2035 dosáhnou 500 miliard korun, z toho 399 miliard korun připadá na samotné výdaje a 101 miliarda korun na úroky. Multiplikační – prorůstový – efekt těchto výdajů by měl přinést navíc téměř 285 miliard korun daňových příjmů.
Při započtení multiplikačních efektů se podle našich výpočtů HDP za období 2026–2035 zvýší úhrnem o 383 miliard korun zásluhou samotných výdajů na obranu a o 433 miliard korun díky investicím. Daňové příjmy vzrostou o 134 miliard korun (obrana) a o 151 mld. Kč (investice).
Podle našich propočtů navíc platí, že dodatečné daňové příjmy pokryjí dodatečné úrokové náklady už od prvního roku (tj. i bez prorůstového efektu) a nadále porostou rychleji než dodatečné náklady na obsluhu dluhu.
Extra výdaje na obranu a obranné investice by dle našeho modelu neměly samy o sobě zvýšil míru zadlužení – tj. podíl dluhu vlády na HDP. Dodatečné daňové příjmy pokryjí, a to i s rezervou, úrokové náklady na dluh a dodatečně vytvořená přidaná hodnota převýší dluhem financované extra výdaje do obrany.
Vyšší výdaje na obranu a investice sice státní rozpočet zatíží, avšak nepředstavují ten nejpalčivější problém. Negativně na něj budou v budoucnu působit ještě více výdaje související se stárnutím populace (důchody, zdravotnictví).
K tomu se připočtou dluhy z minulosti v podobě podfinancovaného vzdělávání a zrušení superhrubé mzdy, které souvisí s poklesem příjmů státního rozpočtu na jedné straně a na straně druhé s absencí snahy tento pokles vyrovnat změnou struktury zdanění více ve prospěch nepřímých daní či omezením výdajů v odpovídající výši.
Z našich výpočtů sice vyplývá, že daňové příjmy plynoucí z dodatečných výdajů na obranu a investice, pokryjí úrokové náklady spojené s výdaji na obranu, avšak naše výpočty pracují pouze s dodatečnými výdaji, které převyšují současné výdaje na obranu na úrovni dvou procent HDP. Účinná konsolidace na obou stranách rozpočtu je nezbytná, jak dokazuje i strukturální schodek ve výši téměř dvou procent HDP.
Rizika spojená s vyšším státním zadlužením jsou přesto vychýlena směrem nahoru.
Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
