Zvládnou české veřejné finance vyšší výdaje na obranu?

Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhl schodek státního rozpočtu 288 miliard korun (asi 3,5 % hrubého domácího produktu, pozn. aut.).
Musíme si položit otázku, co jsme ochotni udělat pro další zlepšení naší bezpečnosti, říká Kryštof Míšek. Ilustrační foto: Matyáš Čech – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=136832791

Letos to má být zhruba kolem 250 miliard korun (další 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 miliardy korun a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali.

Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila a v Evropské unii tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň tří procent. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme – a případně za jakých podmínek.

Okamžité či střednědobé zvýšení výdajů na obranu znamená jednoznačně vyšší veřejné výdaje na úkor rostoucího deficitu rozpočtu.

To může vést k vyššímu vládnímu zadlužení, dalšímu růstu úrokových nákladů (ty meziročně vzrostly na více než 90 mld. Kč), zhoršení ratingu apod. Pokud vláda není schopna financovat zvýšené výdaje z již existujících příjmů, což skutečně není.

Musíme si položit otázku, co jsme ochotni udělat pro další zlepšení naší bezpečnosti. Buďme upřímní, dosažená rozpočtová konsolidace strukturálního schodku rozpočtu o 0,1 procenta na věci nic nemění.

Rostoucí příjmy rozpočtu pohltily právě zvýšené výdaje na obranu, školství či zdravotnictví. Musíme tedy buďto někde významně ušetřit anebo do rozpočtu razantně ještě přidat.

To první není reálné, to druhé je možné. Vyšší veřejné výdaje mají rovněž dopad na inflaci, která u nás konečně přistává. Meziroční růst cen činil v lednu 2,3 procenta a šlo tak o nejpomalejší tempo růstu cen za uplynulé téměř tři roky.

Kabinet premiéra Petra Fialy by tak měl pokračovat ve svém úsilí o snižování deficitu, které má jednoznačně pozitivní dopad na inflační tlaky v ekonomice. V případě, že se vláda rozhodne pro navýšení výdajů na obranu (což v současné situaci dává jednoznačně smysl), měla by tak učinit při snaze něco víc ušetřit a zároveň navrhnout nové příjmy.

A to v rámci dohody napříč politickým spektrem. Mimořádné časy si žádají mimořádnou vůli se dohodnout. Případný postupný nárůst výdajů na obranu směrem ke třem procentům by neměl být na úkor budoucích generací.

Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ma Marek

    Těžko! Už nyní je každý rok deficit. S vyšší výdajem na obranu bude deficit stále větší. Jak dlouho si stát ještě může půjčovat na svůj provoz?

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB