Příjmy státního rozpočtu byly meziročně vyšší o 17,8 procenta, rostly zejména v důsledku daně z mimořádných příjmů, daně z neočekávaných zisků či odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.

Dalšími významnými položkami byly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, finanční prostředky z Národního plánu obnovy, dividenda z akciové společnosti ČEZ, ale také inkaso daní z příjmů fyzických i právnických osob.

U růstu příjmů právnických osob je třeba se zastavit, protože ty v meziročním srovnání vzrostly o více než 33 procent, což signalizuje, že firmy využily prostředí velmi vysoké inflace a přenášely své náklady na zákazníky s velmi vysokou přirážkou ve svých maržích.

PSALI JSME:
Tuzemský státní rozpočet jako černá díra?

Zajímavé je také, že příjmy z daně z přidané hodnoty stouply o necelých šest procent, přičemž inflace v tomto roce byla výrazně vyšší, což dokazuje, jak spotřeba českých domácností je zabrzděna.

Výdaje státního rozpočtu byly meziročně vyšší o 11 procent, stouply především kvůli vyšší potřebě na výplatu sociálních dávek a zejména důchodů, kde se promítla řádná i mimořádná valorizace a příspěvek na vychované dítě ve výši 500 Kč.

Vláda poskytla mimořádnými opatřeními pomoc s vysokými cenami energií či s dopady války na Ukrajině. Výrazně se zvýšily také náklady na obsluhu státního dluhu v důsledku vyšších deficitů státního rozpočtu v posledních letech a vyšších úrokových sazeb na trzích.

PSALI JSME:
Penzistům se blýská na lepší časy. Vyšší růst důchodů však zatíží státní rozpočet

Kapitálové výdaje (investice, pozn. aut.) rostly rychleji než běžné výdaje, a to o 13,6 procenta, kdy byly transfery navýšeny územním rozpočtům, příspěvkům organizacím či podnikatelům. Investice byly směrovány do nákupu dopravních prostředků, do staveb či nákupu armádní techniky.

Naplánovaný deficit státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 295 miliard korun se podařilo dodržet, což je sice dobrou zprávou, ale stále se nachází na nepřijatelně vysoké úrovni. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jde pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí.

Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun a strukturální deficit se má v tomto roce ve srovnání s předchozím rokem snížit pouze o jednu desetinu procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je tak zcela zřejmé, že další úsporné kroky budou muset následovat, protože aktuální kvantita a kvalita veřejných služeb je za současného nastavení neufinancovatelná.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude vyšší