Odložení reaguje na kritiku některých členských států, včetně České republiky, a podnikatelského sektoru, že podmínky nového nařízení nejsou dostatečně vyjasněné, kvůli čemuž firmy i některé úřady tápou, jak s ním mají naložit.
Nařízení proti odlesňování nadále je stále očekávanou a hojně sledovanou legislativou, pouze byla jeho účinnost o rok odložena – stejně jako loni. Odklad dává firmám větší čas na přizpůsobení jejich dodavatelských řetězců novým požadavkům, což jistě ocení, protože legislativa je poměrně komplexní a proces plnění nařízení nebyl zcela jednoznačný.
Evropské nařízení EUDR totiž zásadním způsobem mění pravidla pro obchod s komoditami a produkty, jejichž výroba může přispívat k odlesňování. Firmy už neuspějí s formálním prohlášením – budou muset mít detailní přehled o celém dodavatelském řetězci a být schopné doložit, že jejich produkty nepřispívají k ničení lesů.
Klíčem k úspěšnému naplnění pravidel je včasná příprava: Od detailního mapování dodavatelů až po propracované interní systémy sledovatelnosti. Regulace se vztahuje na sedm hlavních komodit – dobytek, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju a dřevo – a na všechny produkty, při jejichž výrobě byla některá z těchto komodit použita.
Povinnosti plynoucí z nařízení se týkají jak tzv. hospodářských subjektů (tedy firem, které komodity či produkty uvádějí na trh nebo je vyvážejí, pozn. aut.), tak obchodníků v dodavatelském řetězci – ať už jde o velké firmy nebo menší prodejce.
Hospodářské subjekty budou muset vypracovat a uložit tzv. prohlášení o náležité péči (due diligence statement), zajistit sledovatelnost produktu včetně přesných geolokačních údajů, provést posouzení rizik a v případě nutnosti přijmout opatření k jejich zmírnění. Bude nezbytné ověřit, že původ suroviny je legální a v souladu s místními zákony.
Obchodníci s větším rozsahem podnikání (nad 250 zaměstnanců nebo obrat nad 50 milionů eur) budou mít stejné povinnosti jako hospodářské subjekty. U menších podniků a drobných prodejců jsou požadavky méně přísné – stačí, když uchovávají informace o svých dodavatelích a odběratelích po dobu pěti let.
Základem je, aby firmy pečlivě zmapovaly, zda některé jejich produkty nespadají pod EUDR. Následně musí shromáždit geolokační a právní doklady o původu, nastavit interní systém sledovatelnosti, provést posouzení rizik a připravit opatření k jejich zmírnění. Je třeba zavést interní směrnice, checklisty a zajistit školení zaměstnanců, kteří budou odpovědní za compliance.
Firmy musí být připravené dříve, než dorazí první zásilky do EU. Jen tak se vyhnou komplikacím a případným sankcím a zajistí, že jejich dodavatelský řetězec bude transparentní. Povinnost doložit původ, geolokaci a průběh auditu se netýká pouze primárních komodit – vztahuje se i na hotové produkty. Pokuty za nedodržení pravidel mohou dosáhnout až čtyř procent z ročního obratu v EU.
Autorka je expertka na udržitelné podnikání společnosti BDO
(Redakčně upraveno)
