Co stojí za těmito vyššími sazbami a je jejich výše vůbec optikou současného ekonomického vývoje reálná? Hlavním důvodem rychlejšího zpřísňování měnové politiky v nové prognóze ČNB je poměrně optimistický výhled vývoje v zahraničí. Zatímco HDP efektivní eurozóny podle ČNB letos klesne o 7,2 procenta, příští rok by už mělo o 4,5% růst.
Růst pro příští rok je sice oproti minulé prognóze centrální banky o skoro procentní bod nižší, nepočítá však s opětovným prohloubením poklesu evropské ekonomiky v závěru letošního roku. V případě tuzemska přitom ČNB svůj odhad růstu HDP pro rok 2021 snížila výrazněji, a to z předchozích 3,5 procenta na 1,7 procenta.
Zdá se tak, že centrální banka přijala mírně odlišné předpoklady o vývoji pandemie doma a v zahraničí. V modelovém rámci ČNB tak Evropská centrální banka (ECB) může začít s utahováním měnové politiky prostřednictvím nižšího nákupu aktiv dříve, na což musí reagovat i domácí sazby, tak aby zabránily oslabení koruny, a tedy i vyšší inflaci.
Už teď ovšem víme, že Česká republika spíše patřila mezi prvně zasažené druhou vlnou koronaviru a ostatní státy Evropy ji v tomto bohužel následují. ECB navíc se zpřísňováním měnové politiky určitě spěchat nebude.
K vyšším sazbám v prognóze ČNB přispívá i slabší kurz koruny. Jeho poprázdninový vývoj totiž vedl centrální banku k tomu, že v nové prognóze očekává slabší kurz i po zbytek letošního roku a po celý rok příští. Samotné zveřejnění vyšších sazeb pro rok 2021 bylo však pravděpodobně jedním z důvodů, které pomohly koruně zpět k silnějším hodnotám. Významným faktorem byl samozřejmě také zlom v globálním sentimentu.
Důvody pro nárůst sazeb v příštím roce jsou tak zřejmě, již týden po zveřejnění nové prognózy ČNB, ty tam. Jedinou nadějí zůstávají optimistické zprávy posledních dnů o vývoji nové vakcíny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
