ČNB pro vládu peníze nemá a jen tak mít nebude

Analýza
Česká národní banka (ČNB) bojuje proti koronakrizi zejména velmi nízkými úrokovými sazbami. Mohla by vládě pomoci i jinak? Z jistého pohledu se totiž zdá velmi bohatá. Například své loňské hospodaření ukončila se ziskem ve výši téměř 60 miliard korun. Mohla by se tedy nad českou vládou ustrnout a přispět jí na boj s nákazou „aspoň“ několika málo desítkami miliard? Už na jaře se o takové možnosti zmínil například i člen bankovní rady ČNB Aleš Michl.
ČNB pro vládu peníze nemá a jen tak mít nebude. Ilustrační foto: FAEI.cz

V této oblasti je ale třeba našlapovat velmi opatrně. Aby bylo zřejmé, v čem je problém, musíme si nejdřív trochu připomenout, jak vlastně taková centrální banka hospodaří. Jejími aktivy jsou z naprosté většiny investice do dluhopisů, vkladů nebo úvěrů. Centrální banka tedy vydělává hlavně na úrocích (výnosech) z těchto investic.

Na opačné straně bilance, tedy na straně pasiv, mívá centrální banka především vklady soukromých bank a také veškeré bankovky a mince v oběhu. (Ano, české bankovky a mince jsou vlastně cosi jako dlužní úpisy ČNB, které můžete do ČNB přinést a žádat jejich proplacení – až na to, že naše milá ČNB má zákonné právo vám je proplatit zase v korunových bankovkách a mincích – pozn. aut.).

Hlavním nákladem centrální banky jsou tedy obvykle úroky, které musí vyplácet bankám v souvislosti s jejich vklady. Zato u hotovosti nikomu žádné úroky platit nemusí.

PSALI JSME:
Ministerstvo financí si díky nízkým sazbám ČNB půjčilo téměř zadarmo

A tím se dostáváme k mechanismu, nazývejme jej třeba „úrokový“, na kterém obvyklá centrální banka dlouhodobě v průměru vydělává: Její úrokové příjmy bývají větší než úrokové náklady, protože u části svých závazků (u hotovosti) centrální banka žádné úroky zkrátka vůbec neplatí.

Centrální banky ve vyspělých zemích obvykle předávají takto vznikající úrokový zisk do státního rozpočtu domácí vlády – tedy pokud daná centrální banka v daném roce zisku skutečně dosáhne a nepotřebuje jej využít na pokrytí svých předchozích ztrát.

Jenomže ČNB není „obvyklá centrální banka“. Její neobvyklost je v tom, že takřka veškerá její aktiva jsou cizoměnová (zejména eurová, ale v menší míře i dolarová a podobně). Jde o dědictví několika epizod v minulosti, kdy ČNB z jistých důvodů záměrně tiskla nové koruny a za ně nakupovala cizí měny, které následně investovala.

PSALI JSME:
Začne ČNB odprodávat své devizové rezervy?

Proč je důležité, že jsou aktiva ČNB cizoměnová? Protože její finanční situace se počítá v korunách. Takže kdykoli koruna posílí, hodnota aktiv ČNB (vyjádřená v korunách) se jako mávnutím proutku účetně sníží, a ČNB tedy na svých investicích zaznamená kurzovou ztrátu; v případě, že koruna oslabí, je to pochopitelně právě naopak. Naproti tomu hodnota pasiv ČNB na kurz koruny nijak nereaguje, protože jde o pasiva téměř výhradně korunová.

Může se zdát, že tento kurzový mechanismus není v dlouhodobém průměru důležitý; vždyť ztráty ČNB z epizod posílení koruny a zisky ČNB z epizod oslabení koruny se v čase navzájem tak nějak vyruší, ne? Ne, nevyruší. Epizod, kdy koruna posiluje, totiž bylo a nejspíš ještě dlouhou dobu bude výrazně víc než těch opačných.

Důvodem je, učeně řečeno, konvergence (přibližování) české ekonomiky k těm nejbohatším ekonomikám světa, ať už je to ekonomika americká nebo eurozóna. Máme-li bohatnout směrem k „západním“ úrovním (což jistě chceme) a budeme-li toto bohatnutí měřit třeba na mzdách, tak buď musí růst české mzdy v korunách rychleji než ty západní v tamních měnách, nebo musí vůči těmto měnám posilovat kurz koruny, nebo obojí.

PSALI JSME:
ČNB by mohla znovu prodávat výnosy z devizových rezerv. Bude ale mít co?

V dosavadní historii bohatli Češi velmi často právě posilováním koruny, a tato tendence bude nejspíš pokračovat, byť se bude zpomalovat, až se zcela zastaví – poté, co naše konvergence k Západu skončí. Než se tak stane, bude koruna převážně posilovat, a tudíž výše zmíněný kurzový mechanismus bude vnášet do výsledků ČNB (převážně) ztráty.

Nejnovější údaje o hospodaření ČNB, které pocházejí z 20. října, vyznívají oproti konci loňského roku optimističtěji: Ukazují letošní zisk kolem 200 miliard korun. Z kumulativní ztráty 130 miliard se díky tomu během letoška stal kumulativní zisk 70 miliard.

Tento vývoj ale jen hezky ilustruje výše řečené: Obrat pozice ČNB do plusu je totiž primárně důsledkem letošního jarního oslabení koruny. Jakmile kurz po odeznění nejistoty spojené s koronakrizí zase posílí na „ne-kovidové“ hodnoty, ČNB se nejspíš propadne zpátky do mnohamiliardových ztrát daných celkovým vývojem od 90. let.

PSALI JSME:
Kurzový závazek jako nejpravděpodobnější nástroj dalšího uvolnění

V souhrnu je tedy každoroční výsledek hospodaření ČNB výslednicí dvou klíčových mechanismů: Úrokového, který existuje trvale a je zpravidla ziskový, a kurzového, který slábne a je zpravidla ztrátový. V dosavadní historii ČNB měly v tomto souboji celkově větší sílu efekty kurzu: na konci loňského roku byla ČNB celkově (včetně zmíněného zisku 60 miliard korun) v kumulované ztrátě téměř 130 miliard korun.

ČNB tedy ve skutečnosti nemá na finanční pomoc vládě ani vindru; naopak, sama je hluboko v minusu. Českou ekonomiku tohle centrálněbankovní zadlužení nijak neohrožuje, nicméně na platby vládě zde prostor prostě není.

Situace se změní až teprve ve chvíli, kdy Česko přestane konvergovat, takže koruna přestane trendově posilovat, a až ČNB dokáže svými úrokovými zisky smazat nahromaděné kurzové ztráty. Na tuto chvíli si ale nejspíš ještě hezkých pár let počkáme.

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Hazard“ politikům umožňují centrální banky

×
  1. Kam se podělo 2 biliony korun určené na intervence? Už je někdo rozkradl přímo v ČNB? Ani bych se tady v tom bordelu nedivil…..

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nesolidární daňová reforma

Na úrovni EU můžeme sledovat spory při tvorbě sedmiletého unijního rozpočtu. Sváry se týkají podmíněnosti čerpání daných prostředků, které umožňují členským státům dosáhnout na peníze za předpokladu dodržování …

Fatální omyl o snižování daní

Ve veřejném prostoru se hojně diskutuje o navrhovaných daňových změnách. V diskusích však bohužel zaznívají chybné argumenty, které jsou opakovány i některými renomovanými ekonomy a sociology. Následující text se …

Nižší daně rozpočet nerozvrátí

Jsou národy, které snadno skousnou zvýšení daní. Pak jsou národy, které to snášejí hůř. Reptají, bouří se v ulicích. A pak tu jsou Češi. Ti lamentují i nad tím, když se jim mají daně snížit. Jde tedy spíš o určitou …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi zatím s vánočními nákupy otálejí

Analýza
Největší sezóna pro e-shopy je každoročně před Vánoci. Ani letos tomu nebude jinak – s tím rozdílem, že situace významně poznamenala vládní opatření kvůli onemocnění covid-19. Přepravní společnosti upozorňují, že pokud by nouzový stav trval až do Vánoc, poptávka po doručení domů bude oproti uplynulým letům enormní a nad limity navýšených kapacit většiny přepravních společností na tuzemském trhu.
Rolovat nahoru