Zajímavé vůbec je, o jaké výšce se v případě Prahy bavíme, zejména ve srovnání se světem. Nejvyšší budova světa v Dubaji měří 828 metrů, nejvyšší dokončenou budovou Evropy je Věž Federace v Moskvě s 373 metry, v západní Evropě je to londýnský The Shard s 310 metry.
Geograficky a architektonicky je pak Praze bližší například Vídeň, jejíž nejvyšší budova, vyšší z dvojčat DC Tower, měří 220 metrů. Nejvyšší pražská budova má nyní 109 metrů, a že by měly být nové pražské stavby dramaticky vyšší, to se asi nedá příliš očekávat. Ve výšce budov jsme tedy stejně jen chudí příbuzní a jen těsně se dostáváme nad hranici pro mrakodrap, která bývá nejčastěji uváděna jako 100 metrů.
Výšková výstavba v Praze musí určitě probíhat v oblastech mimo historické město. Zachovalé budovy historického centra tvoří jedinečnost Prahy a díky nim je také zařazena do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přítomnost zde má pro Prahu význam spíše symbolický, ale přesto by byla škoda o tento zápis přijít jen kvůli neuvážené výstavbě, která by narušila panorama centra. Výškovou zástavbu by naopak bylo vhodné umisťovat do velkých rozvojových území v okrajovějších částech Prahy, jako je například velké rozvojové území Štěrboholy, Dubeč, Dolní Měcholupy.
Co se týká účelu, jsou výškové budovy rozhodně vhodnější pro kanceláře. Zde je důležitým argumentem bezpečnost. Hasiči dokáží z vnějšku zasáhnout maximálně do výšky 50 metrů (tedy asi 16 pater), jakékoli zásahy a evakuace lidí z vyšších poschodí jsou extrémně komplikované. V kancelářích tráví lidé jen omezený čas a navíc přes den, kdy jsou ve střehu a zásah s evakuací jsou snadnější. V noci bývají tyto budovy opuštěné. Naopak noční zásah v bytovém domě plném spících lidí je extrémně náročný a vyšší počet pater tuto náročnost ještě více zvyšuje.
Důležitá je také pečlivá příprava infrastruktury v oblasti. Musí být důkladně připraveno a propočteno, že přilehlé ulice pojmou bez dopravních kolapsů zvýšený počet dojíždějících a že ti budou mít dostatek parkovacích míst pro svá auta.
Výškovým stavbám v Praze bych tedy vůbec nebránil, pokud půjde primárně o kancelářské budovy a budou zasazeny do vhodných částí města. Tyto oblasti bych dopředu nesvazoval stanovením výškových limitů pro nové stavby, ale hodnotil bych individuálně každý projekt, jeho umístění, účel a návrh vzhledu a konstrukce. Jen tak budou moci vznikat nové zajímavé architektonické dominanty, které Praha tolik potřebuje a které budou zároveň přínosem pro danou oblast i celé město.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
