Tesla jede: Americký miliardář Elon Musk dokončuje továrnu v Německu a začíná tak dělat vrásky na čele koncernu VW, který přiznává, že by mohl přijít o pozici světového lídra. Skoro všem automobilkám se vrší nedodělaná auta.
Škodovka dokonce musela pozastavit výrobu. Ale také Toyota. Na počátku toho všeho se přitom skloňoval výpadek čipů. Logicky by se dalo očekávat, že to přibrzdí i elektromobily. Nikoliv. A přitom na čipech stojí.
„Bavíme se o nedostatku čipů na úrovni rozlišení „ano/ne“, třeba těch, na nichž je založeno stažení okna auta,“ informoval redakci FAEI.cz zaměstnanec kolínské automobilky, jenž si nepřál být jmenován. Pokud by automobilka vyměnila tyto jednoduché čipy za složitější, podražilo by to podle něj výrobu automobilů a zvýšilo jejich prodejní cenu.
„Světovou produkci a odbyt čistě elektrických aut táhne Čína, meziročně prodeje téměř ztrojnásobila. Obecný nedostatek komponentů ovlivňuje i elektromobilitu, ale přesto se na nejrozvinutějších trzích Evropy prodalo o polovinu více elektrických aut než loni a čtyři nová auta z deseti zde mají elektrický či hybridní pohon,“ shrnuje nejnovější studie společnosti PwC.
Čína ve třetím čtvrtletí na silnice uvedla 782 tisíce čistě elektrických aut, což je meziročně téměř třikrát více, než loni. Na deseti nejvyspělejších evropských trzích se ve stejném období prodalo „jen“ 275 tisíc čistě elektrických aut, což je o 53 procent více, než v roce 2020.
„Řada automobilek musela alespoň na pár týdnů zcela zastavit výrobu. V tomto světle je více než 50procentní nárůst zájmu o elektromobily skvělý výsledek. Zatímco ještě před dvěma lety tvořila plně elektrická nebo hybridní auta jen osm procent celkových prodejů v Evropě, nyní je to 38 procent,“ informoval redakci FAEI.cz Pavel Štefek, expert PwC na automobilový průmysl.
Kvůli nedostatku čipů i růstu cen některých surovin se letos ve světě vyrobí až o sedm milionů méně aut, než se čekalo. „Dlouhodobý trend je jasný, podíl aut s konvenčním pohonem se bude snižovat, naopak elektromobilita bude nadále získávat na popularitě,“ informoval Štefek s tím, že možná již v příštím roce počet registrací elektrických a hybridních aut na nejvyspělejších trzích Evropy překoná registrace benzínových a dieselových aut.
Absolutním celosvětovým „extrémem“ je Norsko, kde podíl elektromobilů na nových prodejích dosahuje 91 procent. Sousední Švédsko má oproti tomu jen 48 procent. Nizozemsko uvádí 46 procent, Velká Británie o dvě procenta méně a Německo se aktuálně chlubí 40% podílem.
Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko nebo Rakousko deklarují, že už po roce 2030 umožní nové registrace pouze elektromobilům a hybridům. Norsko chce mít čistě bezemisní provoz nových aut, takže hybridy nebude netolerovat už v roce 2025. Například Paříž chce zakázat vjezd veškerým dieselovým motorům od roku 2024.
Celkem se letos ve světě prodalo už 6,21 milionu čistě elektrických aut, oproti loňským 2,79 milionu. Téměř polovinu tohoto množství obstarala Čína, která podle údajů PwC zatím letos umístila na trh 2,78 milionu aut, tedy prakticky celosvětové prodeje prvních tří čtvrtletí loňského roku.
Téměř čtyři z deseti nově registrovaných aut v Evropě tak letos mají elektrický, nebo hybridní pohon. Přestože čistě elektrická auta zaznamenávají ve statistikách nejrychlejší nárůst, nejvíce se stále prodává hybridů.
Těch bylo na deseti největších evropských trzích letos ve třetím čtvrtletí registrováno téměř půl milionu, meziročně více než o pětinu. Podle studie PwC by na konci letošního roku mělo po celém světě jezdit 15 milionů hybridních a elektrických aut.
Za pět let by se tento počet měl víc než ztrojnásobit, na konci roku 2026 by to měly být 52 miliony vozů. Nejrychleji by přitom měl růst segment čistě elektrických aut, kde by mohlo dojít k růstu z letošních 4,2 na 18,8 milionu kusů.
