Řemeslníci chybějí nejen ve firmách, potíže mají také domácnosti, takže i drobná rekonstrukce bytu nebo domu, respektive nezbytná oprava se může neúměrně protáhnout. A zatím to nevypadá, že by se měla situace v nejbližší době změnit.
„Ze stavebních oborů chybí nejvíce svářeči, obkladači, ale stále i pokrývači, klempíři. Průměrná čekací doba na kvalitního řemeslníka je v řádech měsíců. Například u malířů jsou to dva až tři měsíce, pokud zákazník potřebuje vymalovat jeden pokoj, ale třeba i půl roku a více, pokud chce vymalovat celý byt,“ popsal aktuální situaci Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.
Na obkladače se čeká více než půl roku, pokrývače, tesaře nebo klempíře může zákazník shánět i rok, na kamnáře si počkáte i dva roky,“ dodal ředitel školy, která připravuje své absolventy pro uplatnění ve stavebních a zahradnických oborech.
Chybí ale třeba také zedníci. Podle dřívější analýzy Asociace malých a středních podniků se v roce 2005 v Česku vyučilo 705 zedníků, ovšem v roce 2018 jich bylo už jen 253. Podobně jsou na tom i truhlářské profese, kde je za posledních třináct let registrován úbytek absolventů o 70 procent.
Manažerské platy
S tím, jak se prohlubuje nedostatek řemeslníků, roste jejich finanční ohodnocení. Hlouběji do peněženky musí sáhnout nejen šéfové firem, ale také rodiny, které si svou pokrývače nebo malíře do svých domovů. Platy šikovných řemeslníků tak mohou dosáhnout i příjmů vrcholových manažerů.
„Průměrné měsíční finanční ohodnocení řemeslníků se samozřejmě liší podle oboru. Obecně řemeslník, který je zaměstnán u firmy, si v průměru vydělá 40 až 50 tisíc korun. Řemeslník pracující jako OSVČ si může vydělat až 80 tisíc měsíčně,” uvedl Janeček.
Dodal, že řemeslník, který se věnuje svému řemeslu a současně nese zodpovědnost za další dva nebo tři kolegy, které zaměstnává, si vydělá ještě daleko více. V takovém případě ale zodpovídá i za účetnictví, vede veškerá jednání s klienty, shání zakázky.
„Pochopitelně prvotním předpokladem je, aby řemeslník uměl své řemeslo, byl spolehlivý, dochvilný, poctivý, odváděl čistou práci, uměl jednat se zákazníky, uměl jim poradit a tak dále,“ konstatoval Miloslav Janeček.
Podle portálu Nejremeslnici.cz si už v letech 2016 až 2019 řekli kvalifikovaní pracovníci za práci o zhruba třetinu více než v předchozích letech. A nebyl to jen důsledek malého zájmu školáků o tradiční řemesla. Podepsaly se na tom rovněž slabé populační ročníků – studentů bylo obecně méně. Během inflační krize si řemeslníci opět říkají o vyšší odměny.
Nová generace
V Česku podle Janečka roste nová generace řemeslníků. Zájem o učební obory se každoročně zvyšuje. Na střední školy navíc nastoupily silné ročníky a střední odborné školy hlásí plno. Přitom některým oborům ještě relativně nedávno hrozil zánik – právě kvůli nedostatku uchazečů.
Miroslav Janeček ze Střední odborné školy Jarov, která patří mezi jednu z největších odborných škol v Česku, se ovšem obává, že se situace na trhu bude zlepšovat velmi pomalu, protože do důchodu stále odchází nemalý počet starších řemeslníků. A jejich nahrazení mladými pracovníky nějaký čas potrvá.
„Navíc hodně absolventů učebních oborů odchází krátce po vyučení, v době, kdy mají velice malou praxi, a tím pádem i přece jenom nízké finanční ohodnocení ve firmách. Pokud v tu chvíli dostanou nabídku dělat třeba řidiče za vyšší plat, často neodolají a odejdou,“ upozornil Miroslav Janeček.
Tito „přeběhlíci“ si podle něj neuvědomují, že po získání praxe ve svém oboru by si časem vydělávali daleko více. Tento problém se ale netýká pouze absolventů řemeslných učebních oborů, také absolventi vysokých škol často nezůstávají u svých vystudovaných profesí a zamíří do jiného segmentu.
„V případě řemesel se to může týkat i více než poloviny absolventů. Nedostatek řemeslníků je navíc nejenom celoevropský, ale celosvětový problém, takže mnoho našich šikovných řemeslníků nachází uplatnění v zahraničí,“ upozornil Janeček. Podle něj ale v budoucnu poroste zájem o studium řemesla i rekvalifikační kurzy.
