V květnu jsme viděli, že inflace vystoupala na 2,9 procenta. Pořád se ale drží v tolerančním pásmu. Budeme se i nadále pohybovat v režimu vyšší inflace?
Inflace nejspíš zůstane delší dobu někde v blízkosti tří procent. V dubnu byla dokonce vyšší, než v květnu. Je dost možné, že inflace bude mít tendenci ještě stoupat, ale všichni víme, že v České republice je na rozdíl od západních ekonomik váha služeb, kultury a restaurací v našem spotřebním koši nižší a že nám proto nejspíš inflace poroste pomaleji, než například v Evropě či ve Spojených státech amerických, kde se inflace blíží pěti procentům.
V České republice něco takového nečekáme a myslím si, že hlavně v druhé polovině roku inflace trošičku ztlumí.
Ale to neznamená, že se vrátíme k inflačnímu cíli dvou procent, zůstane nejspíš delší dobu výše.
Do ceny kterého zboží se inflace promítá nejvíce?
Vidíme to hlavně na pohonných hmotách, cenách cigaret a alkoholu a postupně také právě v cenách večeří a obědů v restauracích a v kultuře. Naopak zlevňují věci, které jsou silně ovlivněné kurzem koruny, například některé dovážené zboží a elektronika, pokud není závislá na čipech, jež zrovna nejsou. Nejdražším životním stylem je být v současné době motoristou, kuřákem a mít rád alkohol.
Když se dívám na ceny, z nichž statistici inflaci kalkulují, zajímalo by mne, do kterých obchodů chodí. Já většinou nakupuji za vyšší ceny. Jak je možné, že ceny, s nimiž statistici kalkulují, nejsou k vidění v supermarketech?
Každý z nás chodí tam, kde je mu to milé. Předpokládám, že chodíte do obchodů, kde kladou důraz na čerstvost a široký výběr. Tak tam statistici nechodí. Ceny pro kalkulaci čerpají z obchodů, které nabízejí základní zboží a kladou důraz na cenu, protože i jejich zákazníci kladou důraz na cenu. Jsme stále ještě národem, kterému je přednější cena potravin. Cena zkrátka u nás hraje velkou roli.
Mnoho domácností, které byly postiženy pandemií, často neměly na to, aby si mohly dovolit koupit jiný chléb, a tak prostě nakoupily ten nejlevnější.
Někdo si může přilepšit, jiný bere, na co má. Každý z nás má vlastní subjektivní spotřebitelský koš, proto jsem říkala, že motoristé a kuřáci a milovníci alkoholu mají jiný spotřebitelský koš a mají také jinou inflaci než domácnosti, které obcházejí obchody a kupují nejlevnější zboží, které si víno dopřávají jednou za čas a ježdění vlastním autem je pro ně svátkem. Tyto domácnosti mají inflaci poblíž skutečně měřené inflace, zatímco jiné zažívají inflaci výrazně vyšší.
Někde jsem zaregistroval názor, že je i skrytá inflace. Že ve statistikách je pořád kilo šunkového salámu, ale v té šunce už není 90 procent masa, ale třeba jen 70 %. Statistici to ale vykazují pořád jako kilo šunkového salámu.
Musíme každé číslo brát s rezervou. Číslo je prostě číslo. Skrytá inflace není jen u potravin. Můžeme se třeba bavit o automobilech, protože když chcete koupit auto se základní cenou, tak budete rád, že tam je vůbec sedadlo. Když ale chcete cokoliv nadstandardního, rádio, elektrické otevírání oken, klimatizaci, tak už musíte doplácet.
Když potřebujeme kvalitnější službu či zboží, tak se inflace zvedá. Dalším vlivem, který se bude projevovat v koncových cenách pro spotřebitele, jsou ceny výrobců. Ceny v průmyslu zdražují nejrychleji za posledních deset let, zdražuje se také ve stavebnictví, v rostlinné výrobě. Vznikají pak tzv. úzká hrdla, kdy obrovské množství poptávky na nějakou konkrétní věc způsobí nedostatek, a pak cena exploduje.
Jsou to faktory, které mohou promlouvat do inflace? Faktory to jsou velmi významné. Jde o nárůst cen výrobců, cen materiálů, polotovarů, ale také dopravních nákladů. Výrobce to pochopitelně tíží a snaží se tento nárůst vstupů nepromítat do konečných cen.
Jak dlouho může prudký nárůst cen vstupů trvat?
Zatím předpokládáme, že akutní nedostatek některých vstupů je dán rychlým nastartováním ekonomiky. Nesouhlasím s tvrzením, že jsme pocítili finanční krizi, ta vypadá úplně jinak a určitě bychom se takhle rychle nenastartovali. Na rychlý start není celosvětová ekonomika schopna rychle reagovat.
Znovu se objevují nové zdroje nákazy, jako je tomu například v čínském přístavu, což výrazným způsobem komplikuje dopravu některého zboží. To pak dále brzdí zahraniční obchod i další výrobu. Ale jsou to věci, které jsou jednorázové. Čekáme, že jakmile se situace zase vyřeší, dojde ke stabilizaci na úroveň před pandemií.
Musíme se tedy připravit na další růst cen ze šokového oživení? Už nyní je u některých komodit velmi prudký, jsou to často dvouciferné nárůsty.
V současnosti je kladen velký tlak na marži výrobců. Je otázkou, jak dlouho to budou moci dělat při očekávaném nárůstu mzdových nákladů. V České republice se znovu objevuje růst mezd, a dokonce se uvažuje o výrazném růstu minimální mzdy. To jsou další faktory, které budou tlačit inflaci nahoru nebo ji budou nahoře držet.
A pokud to bude trvat dlouho, tak se může stát, že inflace bude v roce 2022 ještě akcelerovat. My ale počítáme, že k tomu nedojde, a naopak si myslíme, že dojde k obnovení výrobních kapacit a ustálení. Může se stát, že k tomu nedojde a že přijdou další pandemické vlny a nakonec ceny vstupů ještě porostou.
Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)
