Nejhorší pro životní prostředí je podle studie nevratná skleněná láhev

Nejhorší dopady na životní prostředí má z tuzemských nápojových obalů nevratná skleněná láhev. Tvrdí to studie pro společnost ALPLA od dlouholetého vědeckého spolupracovníka Technické univerzity ve Vídni Rolanda Fehringera, jenž ji před nedávnem představil v Praze.
Nejhorší pro životní prostředí je podle studie nevratná skleněná láhev. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Studie vyvrátila některé mýty, které jsou zejména mezi veřejností běžně rozšířené. „Většina lidí si myslí, že plastové láhve a hliníkové plechovky mají negativní vliv na životní prostředí, a naopak skleněné láhve mají pozitivní environmentální image. Naše studie ale prokázala, že to tak jednoznačné zdaleka není. V některých případech je tomu dokonce přesně opačně,“ vysvětluje Fehringer.

Typickou ukázkou je podle něj třeba nevratná skleněná láhev na nápoje. Přes to, že většina z ekologicky přemýšlejících lidí by jí dala přednost před plastovým obalem, ve skutečnosti má právě nevratné sklo jednoznačně největší dopady na životní prostředí.

PSALI JSME:
Sklo, plast, plechovka, nebo sud. Který obal je pro pivo nejlepší?

Z hlediska životního prostředí zatím vychází jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET láhev. „Studie prokázala, že environmentální dopady používání PET lahví by v České republice mohlo výrazně omezit použití recyklovaného materiálu, tzv. rPETu, z našich závodů ve Wöllersdorfu nebo Radomsku. V navyšování podílu recyklovaného PETu nevidíme budoucnost jen my, ale i Evropská unie, která ho bude po členských státech požadovat,“ uvedl ředitel společnosti ALPLA Česká republika Jan Daňsa.

Za pravdu mu studie dává ještě v jedné důležité věci – nevratné PET láhve s vysokým podílem recyklátu vycházejí z hlediska ochrany přírody lépe než skleněné vratné láhve. U nádob pro sycené nápoje mají nevratné PET lahve lepší výsledky než vratné sklo dokonce už nyní, kromě dopadu na změny klimatu.

PSALI JSME:
Čím více lidé vědí o zálohování PET lahví, tím jejich podpora klesá

Zajímavé výsledky vyšly u obalů na pivo. Na druhém místě za tradičními vratnými lahvemi se z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí umístily – pro někoho asi překvapivě – PET láhve. Naopak hliníkové plechovky potvrdily svoji negativní pověst – plnění českého národního nápoje do těchto nádob má podle průzkumu silně negativní dopady na přírodu.

Tzv. LCA studie (life cycle assessment – pozn. red.) porovnávala životní cykly jednotlivých druhů u nás používaných obalů od získávání základních surovin pro výrobu přes dopravu a distribuci až po jejich recyklaci či likvidaci.

„Podobné studie jsme zpracovávali pro několik evropských zemí. Věnovali jsme maximální úsilí tomu, aby se na nic nezapomnělo a získali jsme tak přesný obrázek, které obaly životnímu prostředí škodí a které ne. Proto jsou výsledky také v každé zemi trochu jiné, což jasně ukazuje, že žádná paušálně platná nejlepší řešení podle jednoduché šablony neexistují,“ uzavírá Fehringer.

PSALI JSME:
Recyklované tašky z pacifických plastů a jejich uhlíková stopa

Zavřít reklamu ×
    • Spíš než ekologové bych řekl ekologisté, ať odlišíme lidi studované v určitém biologickém oboru od fundamentalistů.

  1. Pěkné, ale nikde nebylo řečeno PROČ je nebezpečná. Pokud se vrátí do kontejneru a přetaví, tak si myslím, že je podstatně lepší než plast

  2. Těžko může být pro životní prostředí škodlivý obal ze skla. To proto , že sklo je vpodstatě inertní a nic se z něj neuvolňuje, dále je vyrobeno z kysličníku křemičitého v podobě písku a tak jako písek neškodí svému okolí, tak podobně ani jeho přetavená forma v podobě skla, která chemicky není ničím jiným, než opět kysličníkem křemičitým. A dále, dříve nebo později se to sklo rozdrtí a nic se kvůli tomu nestane, tak jako se nestane přírodě nic, když nějaký kámen v ní ležící se rozdrtí například pádem či tlakem. Jediné, co tím asi chtěli říci je, že tím že je tzv. jednorázová, tak není určena k opakovanému použití, například po vymytí a k opětovnému naplnění. Ale nicméně, každý skleněný obal lze, jelikož sklářské pece produkují obalové sklo neustále, tak ji použít do taveniny jako vstupní surovinu namísto písku, který se již nemusí v podobném a odpovídajícím množství těžit. Je to vpodstatě podobné, jako s výrobou železa, auto, které doslouží, tak do pecí se již dá fakticky hotové železo a nemusí znovu probíhat reakce oxidačně redukční, jako v případě, kdy je nutno znovu natěžit rudu, tedy fakticky těžké červené bláto, které je například kysličníkem železnato železitým. A to je úspora velmi značná, čili nemusí se kvůli tomu těžitani ruda ani uhlí a jen se použije již hotová surovina, která se přetaví. Ušetří se koks, který se vyrábí z uhlí, které tak není nuno natěžit, jelikž jej není třeba, reakce oxidačně redukční již dávno proběhla a jen jednou, opakovat ji není třeba.

    • Váš příspěvek má několik chyb. Sklo má problém s rozkladem, přežije daleko déle, než plast. I když se časem nějak rozbije a stanou se z něj střepy a po další velmi dlouhé době prach, stále je to umělina, která normálně v přírodě neexistuje. Sklo se neskládá z roztaveného písku. Pokud vezmu v potaz opětovné roztavení, je zde energetická náročnost převodu střepů do skláren a opět energie na roztavení. V tom je ten ekologický problém. Další věcí je energetická náročnost výroby skla a jeho hmotnost při přepravě, vezou se zbytečná kila, místo kterých se mohlo vést zboží. A ještě jeden detail – vratné láhve většinou nepřežijí páté šesté naplnění, jako študák jsem chodil do pivovaru na brigádu a vím, kolik se denně vyhodilo prasklých flašek.
      Ohledně šrotu – problém je, že existuje cosi, jako jsou normy pro tu kterou ocel, tedy její složení. Když vytavuji rudu, mohu přesně určit přídavky jiných kovů a množství uhlíku její složení a vím, jaké vlastnosti bude mít, což u šrotu tak docela dobře možné není. Takže se šrot přidává jen při výrobě oceli třídy 10, kde se nezaručuje složení a vlastnosti (tzv. dráty do betonu).

      • Vážený pane, Váš příspěvek má ne několik ale mnoho chyb a na několika místech si zcela protiřečí :
        1) narozdíl od plastu, který je opravdu „umělina“, sklo se skládá (když pomineme marginální podíl třeba barviv) pouze a jen z přírodních materiálů. Je to JEDINÝ nekonečněkrát recyklovatelný materiál. Jednou vytěžíte písek, sodu, dolomit a další suroviny, vyrobíte sklo a mlžete ho neustále tavit a tvářet. Recyklovatelný plast neexistuje. To, že z PETek někdo jedenkrát namele surovinu pro mikiny a umělé světry neznamená, že tím ochránil životní prostředí. Neopak. Po čase veškerý plast ztratí jakékoliv produktivní vlastnosti a stane se čistým odpadem, který pak jíme…
        2) Všichni tzv. „odpůrci skla“ argumentují tvorbou CO2 při výrobě a dorpavě. Nikdo v těchto pseudostudíích obejdnaných PET lobby nebere v potaz těžbu a zpracování fosilních fosilních paliv, ze kterých se umělá hmota vyrobí. Těžba a zpracování ropy a ropných derivátů je jedna z nejzhoubnějších aktivit pro ovzduší vůbec. A co potom s plastovými odpady ? Aha, naházíme je do moře, však ony to rybičky sežerou (a pak my). Nebo to spálíme, čímž vypustíme do vzduchu jistě čistočistý vzduch.

        Ale alespoň se pokoušíte nějak argumentovat, i když toho o skle nevíte mnoho. Díky a pěkný den.

  3. nevyužitá je nejhorší, ALE pisatel zapoměl dodat,že nejlépe uplatnitelná pro cirkulární hospodářství :O)

  4. Je to jen sklo, i když se po jednom použití každá flaška vyhodí a vznikne skleněná hora, nebude mít na životní prostředí žádný vliv, jedině bude potřeba dokreslit do map nový kopec.

  5. Opravdu nevím, jestli se dá napsat ještě horší článek.

    Namátkou:
    „Studie vyvrátila některé mýty! – jaké mýty? jak je vyvrátila, čím?
    „v některých případech je tomu naopak“ ve kterých případech, jak se došlo k tomu „naopak“?

    „PET z hlediska ochrany přírody vychází lépe“ – jaká jsou ta sledovaná hlediska?
    „PET mají lepší výsledky“ – v čem?

    vlastně pořád dokola, bez parametrů, bez popisu onoho výzkumu

    Sklo, to je křemen, oxid křemičitý. Asi toho v zemské kůře bude jen pár, čeho je v ní víc. Plast, to je ropa. Té je zlomek a ubývá. Taky mě zaráží, jak dnes, při takové dostupnosti informací a tisíců článků o plastových odpadech, plastových mikročásticích,, nákladech na recyklaci, malému procentu recyklovaných plastů … někdo nevezme tyhle informace v potaz a napíše tohle.

  6. Plast je nejlepší zlikvidovat spálením v kotli, vznikne jen teplo a při kvalitním spálení ani ty saze nejsou. Přijde doba, že lidi vyberou všechny kontejnery s plastem a spálí jej, balíky kartonů, které čekají na svoz najdou své uplatnění v domácnosti jako topivo také…

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ekonomové: Letos už reálná mzda v Česku začne opět narůstat

Analýza
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni se v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně snížila o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.