Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíc zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor. Obdobně vyznívají i data ohledně vývoje podílu (v rámci dané věkové kategorie – pozn. aut.) těch respondentů, kteří v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost. Nejpříznivější výsledky opět vycházejí pro skupinu 65 let a více.
Podle těchto čísel koronakrize finančně nejméně zranila seniory. Potvrzuje se tak (i když na číslech za celou EU – čísla v členění podle věku respondenta za samotné Česko podle všeho zveřejněna nejsou – pozn. aut.), že pětitisícovka vyplacená před loňskými vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zcela zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl – a to cca 15 miliardami korun – k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu.
K otázce, jestli se Česko stalo zemí, která je „jen pro starý“, více zde.
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
