Navzdory drobným odchylkám mezičtvrtletní dynamiky HDP jedním či druhým směrem lze říci, že německá ekonomika zhruba od poloviny loňského roku v podstatě stagnuje. Vzhledem k tomu, že údaj za třetí kvartál je pouze prvním odhadem, struktura vývoje HDP zatím není známa. Podle komentáře tamního statistického úřadu se na slabém HDP podepsala klesající spotřeba domácností, zatímco fixní investice naopak rostly.
Důvěra v ekonomiku eurozóny zůstala v říjnu zhruba beze změny. Souhrnný indikátor od Evropské komise dosáhl 93,3 bodu po zářijových 93,4 bodu. Konsensus naproti tomu očekával pokles na 93 body. Lépe oproti konsensu dopadla jak důvěra ve službách, tak i v průmyslu. Zatímco ale služby zaznamenaly meziměsíční zlepšení nálady podnikatelů, v průmyslu došlo naopak ke zhoršení.
Španělská i německá inflace skončily ve srovnání s očekáváními níže. Ta španělská v harmonizovaném vyjádření zrychlila ze zářijových 3,3 procenta meziročně na 3,5 procenta v říjnu, zatímco konsensus činil 3,8 procenta. V Německu pak harmonizovaná inflace klesla z 4,3 na tři procenta, oproti očekávaným 3,3 procenta.
Středoevropskému regionu dnes pomohlo posilující euro. To navzdory smíšeným datům z eurozóny (nižší inflace vs. vyšší německý HDP, pozn. aut.) zpevnilo oproti americkému dolaru o zhruba 0,5 procenta nad 1,06 USD/EUR. Koruna pak k euru posílila o 0,3 procenta k 24,56 CZK/EUR a v obdobném rozsahu zpevnil také maďarský forint a polský zlotý.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
