Jako hlavní kandidáti na její křeslo přicházejí v úvahu Armin Laschet z konzervativní křesťansko-demokratické unie CDU/CSU, kandidátka ekologické strany Zelení Annalena Baerbocková a sociální demokrat Olaf Scholz (SPD).
Ten se obecně těší poměrně velké oblibě a jeho šance na získání postu jsou tedy velké. Nový kancléř je totiž sice navrhován na základě volebních výsledků prezidentem, na jeho zvolení se však musí shodnout absolutní většina spolkového sněmu.
Letošní volby budou především testem pro dosud vládnoucí CDU/CSU. Na jejich volebních preferencích se podepsaly záplavy, konflikt v Afganistánu i pandemie. Sociálním demokratům (SPD) se tak na konci srpna podařilo v průzkumech veřejného mínění poprvé po patnácti letech CDU/CSU předstihnout.
Nejistota spojená s tím, jak německé volby nakonec dopadnou, je nicméně stále značná. Jistý nebo spíše velmi pravděpodobný je zatím jen odchod Merkelové, to že nová vláda zřejmě vznikne spojením tří stran a že koaliční jednání budou zdlouhavá a komplikovaná.
Tušit lze i směřování politiky nové vládnoucí koalice, neboť všechny strany volají po řešení hrozby klimatických změn, časnějším dosažení uhlíkové neutrality i investicích do veřejné infrastruktury. Zatím za nejpravděpodobnější považujeme koalici CDU/CSU, SPD a FDP (tomuto scénáři dáváme 40% pravděpodobnost, pozn. aut.).
O post kancléřství ale může CDU/CSU přijít. Další možnou koalicí je CDU/SCU, FDP a strana zelených označovaná jako Jamajka (30% pravděpodobnost), dále koalice zvaná Semafor (SPD, FDP a Zelení, 15% pravděpodobnost), koalice Červeno-rudo-zelená (SPD, Levice a Zelení, 10%) či koalice Kenya (CDU/CSU, SPD, Zelení, které dáváme 5% šanci).x
V každém případě by účast FDP (liberálové, pozn. red.) či CDU/CSU ve vládní koalici měla zajistit, že veřejné finance zůstanou pod kontrolou. Velké šance na účast ve vládě má tentokráte strana Zelených, která je součástí čtyř z pěti námi očekávaných koalic.
To by ve střednědobém horizontu znamenalo ještě větší tlak na zelenou politiku a investice do této oblasti. Razantní levotočivý obrat v podobě koalice SPD, zelených a ultralevicové strany Levice zatím nepředpokládáme, ačkoli preference těchto stran v posledních týdnech rostou.
Na co by si tedy investoři měli v případě německých voleb dávat pozor? Největším rizikem je vznik levicově orientované koalice SPD, Zelených a ultralevicové Levice. To by znamenalo riziko výrazných fiskálních výdajů a celkové otočení dosavadního fiskálního úsilí i německé politiky. Pokud tato varianta nenastane, bude dopad voleb na finanční trhy pravděpodobně minimální.
Zajímavé bude nicméně i to, která strana získá nejvíce hlasů. Preference se nyní stáčejí ve prospěch SPD, nicméně volební průzkumy bývají vrtkavé. Otázkou je i to, zda by obě největší strany SPD a CDU-CSU byly ochotny vytvořit koalici spolu. Do této varianty by se nemuselo chtít především SPD.
Podstatné pak tedy bude, kolik hlasů získají Zelení a FDP. Ani levicová koalice SPD se Zelenými a Levicí však není úplně bez šancí. Strana Levice by však musela upustit od některých svých radikálních plánů. I tak by ale tato formace s finančními trhy nejspíš zamávala. Zatím však tento scénář mezi naše hlavní nepatří.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
