Namasté Nepál ve spolupráci s Meem už postavil v Nepálu dvě obdobné školy. První v Anaikotu v roce 2013 a o dva roky později v Mahadevtaru. Obě z nich přežily zemětřesení prakticky bez škrábance. Letošní stavba se odehrává ve vesnici Nayagaun, dvě až tři hodiny chůze od anaikotské školy a zhruba 30 km východně od Káthmándú.
Bambus vystřídala recyklace
Projekt původně vznikl jako návrh do otevřené soutěže pořádané Architecture For Humanity (USA). Koncept vychází ze zkušeností českých architektů, kteří v Nepálu strávili půl roku jako dobrovolní učitelé.
Jeho jádrem je použití vhodných technologií a lokálních nízkoemisních materiálů dostupných v odlehlém nepálském venkově, jako jsou hlína, bambus nebo kámen.
Dovážené materiály jsou redukovány jen na nezbytně nutné konstrukce, což se týká třeba ztužujících věnců, podlah a výztuží do stěn. Po zemětřesení se zpřísnily normy, proto bylo nutné do nového projektu zapracovat další ztužující prvky.
Mela #3 se od předchozích dvou projektů liší. Od bambusu bylo pro nedůvěru místních upuštěno úplně. Hlavní myšlenkou nového návrhu se stala recyklace, což je také jeden z principů udržitelného stavění. Provizorní stavba byla před začátkem výstavby rozebrána a materiál bude znovu použit, což se týká hlavně kamene ze základů a zbytků zdí a především ocelové konstrukce střechy.
Obvodové i vnitřní ztužující stěny budou nově vyhutněny z hlíny, která se dá nakopat v blízkosti staveniště. Je to krásný přírodní materiál, který vytváří příjemné prostředí. Narayan Acharya, majitel stavební firmy a expert na hutnění o ní říká: „Když jsme postavili novou školní budovu z hutněné hlíny, učitelům se tak líbila, že tam chtěli přesunout svoji sborovnu a kanceláře z klasické cihlobetonové stavby.“
Stavební boom navýšil cenu materiálů i práce
V Nepálu teď nastalo období stavebního boomu a ceny materiálů a pracovní síly šly prudce nahoru. Výsledná cena stavby je tak výrazně vyšší, než se předpokládalo. Nyní chybí v rozpočtu asi 50 tisíc korun. Projekt například počítá s dřevěnými dveřmi a okny vyrobenými místním truhlářem, spíše než s plastovými dováženými z hlavního města. Po dřevě je teď ale velká poptávka a tomu odpovídá i jeho cena.
Projekt ale necílí jen ke stavbě, která je „pouze“ proveditelná, funkční a dostupná. Cílem je také vytvořit příjemné prostředí pro děti i jejich učitele. Finální návrh sestává z jedné budovy o třech třídách.
„Po zemětřesení se mi díky příspěvku podařilo nakoupit vlnitý plech, kterým jsme opláštili poničené budovy, a v provizorních podmínkách vyučujeme už více než tři roky. Jsem opravdu šťastný, že se nám Namasté Nepál rozhodlo pomoci. Radost z projektu má celá vesnice, rodiče, učitelé i samotné děti,“ řekl pro FAEI.cz ředitel školy Sudarshan Timalsina.
Zkušenosti k nezaplacení
„Přesto, anebo právě proto, že se nacházím daleko za hranicí své komfortní zóny, ať už se to týká hygienických, stravovacích i jiných návyků, se každým dnem učím něco nového. Postupně buduju vztahy s místními lidmi a přicházím na to, jak komunikovat s kulturou, kde se nesouhlas nevyjadřuje vždy přímým ne. Jsou to zkušenosti k nezaplacení a jen doufám, že zde dokážu předat alespoň tolik, kolik sama dostávám,“ uzavírá Jana Šerá.
