Stačí k tomu během pětiletého režimu osobního bankrotu projevit před soudem „veškeré úsilí“. Týká se to všemožných nezaplacených závazků z podnikání, nájmů či půjček. Nikoliv však hypoték a dluhů vůči státu, tedy zajištěných věřitelů. Všichni ostatní, nezajištění věřitelé, ale mohou o vše, co jim neplatič dluží, přijít. Podle zákona, z moci soudní.
„Novela insolvenčního zákona, která nabyla účinnost letos v červnu, dlužníkovi umožňuje zvolit v podstatě nulovou variantu oddlužení, kdy nezaplatí nic, ale přitom mu zůstane rodinný dům za několik milionů korun. Toto je praktický důsledek novely,“ potvrdil na nedávném Fóru věřitelů v Praze před třemi stovkami zástupců věřitelů advokát Marek Švehlík z poradenské skupiny Samak.
Co je to veškeré úsilí, vyloží soud
Nejprve paragraf o splnění oddlužení 412a stanovuje, že dlužník nezajištěným věřitelům splatí buď alespoň 60 % do tří let, anebo po dobu pěti let „vynakládal veškeré úsilí, které spravedlivě po něm lze požadovat.“ A další paragraf 398/6 o chráněném bydlení výslovně určuje, že „dlužník není povinen vydat své obydlí ke zpeněžení, ledaže by převyšovalo průměrnou hodnotu srovnatelného obydlí v místě“.
Paragraf o chráněném bydlení se ovšem nevztahuje na zajištěného věřitele, tedy typicky pokud klient nesplácí hypotéku bance. V tomto případě mu ho sebere a vydraží bez dalšího, s tím, že dlužník se pak musí modlit, aby výnos z dražby pokryl nejen základní dluh, ale i penále. Ostatní nezajištění věřitelé ovšem mohou snadno ostrouhat a neplatiči dům zůstane.
Reálný výklad, co znamená veškeré úsilí neplatiče a převýšení hodnoty domu oproti průměru v lokalitě, totiž bude záležet na jednotlivých soudcích. „A soudci dávají jasně najevo, že se k tomu budou stavět benevolentně,“ dodal Švehlík.
Insolvenční zákon tak soudům umožnil určit v zásadě libovolnou hodnotu obydlí, které chráněno bude a které nikoliv. „Otázkou zůstává, zda je toto zákonné zmocnění zcela souladné s ústavním pořádkem,“ uvedl insolvenční správce ze společnosti City Tower Oldřich Řeháček, který ale jinak posílení pozice dlužníků v osobním bankrotu vítá.
Najdou se neprávní cesty, varoval Fiala
Ne všichni soudci ale tleskají tomu, že se do exekučního řádu a insolvenčního zákona pořád vrtá, kdy sotva se odmává jedna novela, následuje další. „Nejistotě nepomůžeme neustálými změnami zákonů, naopak. Naše právo je nemocné složitostí. Pokud jeho zaplevelování trvá, najdou si lidé jiné, neprávní cesty,“ varoval na Fóru věřitelů místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Paragrafy o chráněném bydlení a veškerém úsilí dlužníka mi nepřipadají jako dobrý příklad pro většinu, která vše platí a řádně své závazky splácí. Znamená to, že ti, kteří porušili nějakou dohodu, si klidně mohou ponechat svůj dům či byt a na úkor někoho jiného budou zbaveni svých závazků. Toto jen vybízí k nezodpovědnému zadlužování,“ míní ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.
Banky neostrouhají
Oddlužovací novela se nedotkla hypoték. „Pokud na obydlí vázne zástavní právo ve prospěch banky, nejde o chráněné obydlí. Ochrany nebude dlužníkovo obydlí požívat ani tehdy, jestliže věřitelé dlužníka prosadili, že způsobem jeho oddlužení bude zpeněžení majetkové podstaty,“ vysvětluje Řeháček.
O chráněném obydlí je podle něj možno mluvit v případě nezajištěného obydlí, které slouží pro uspokojování bytových potřeb dlužníka, jenž se oddlužuje kombinovaně, tedy plněním splátkového kalendáře a současným zpeněžením majetkové podstaty. „Dále je totiž nezbytné zkoumat hodnotu dlužníkova bydliště,“ dodává.
Koeficient „rodina“
A toto zkoumání nebude rozhodně nic jednoduchého. Hodnota obydlí se podle Řeháčka určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti, která vychází z průměrné kupní ceny a průměrné velikosti odpovídající kraji, popřípadě okresu a obce dlužníkova bydliště a z koeficientu zohledňovaných osob. „Zohledňovanou osobou je přitom ta, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti, a které je dlužník zároveň povinen poskytovat výživné,“ upřesnil Řeháček.
Částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti se vypočítá jako součin statistické hodnoty, kterou lze zjistit z tabulek statistického souboru „ceny sledovaných druhů nemovitostí“ a koeficientu růstu cen, jenž lze vyčíst z tabulek statistického souboru „indexy realizovaných cen bytů“. Obě tabulky jsou zveřejňovány Českým statistickým úřadem.
